KORUNA ČESKÁ

Koruna Česká, monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska je zděšena a znechucena způsobem, jakým byla pošpiněna nejen posvátná kaple sv. Václava, patrona naší země, v chrámu sv.Víta na Pražském hradě, ale i posvátný akt pomazání českého krále p.Jílkem a jeho pomocníky. Čin pana Jílka a spol. je aktem proti Ústavě České republiky, (zák. č. 1/1993 ze 16. prosince 1992), která v Preambuli říká: „My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného českého státu, věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české ...“. K tradicím Zemí Koruny České patří i hrdost na titul českého krále a jeho korunovaci spojenou s pomazáním, která byla, a soudě podle zájmu o občasné výstavy korunovačních klenotů, dosud je pro mnoho Čechů symbolem suverenity státu.

Koruna Česká konstatuje, že aktivity p. Jílka v katedrále sv. Víta jsou zcela nesmyslné - akt tzv. pomazání je aktem od počátku nicotným. Připomínáme faktograficky, že při skutečné intronizaci může krále pomazat, resp. posvětit pouze biskup, protože pomazání krále vychází z předání duchovní pravomoci v rámci apoštolské posloupnosti a v té jedná pouze biskup. Při pomazání krále je proto biskup zcela nezastupitelný (na rozdíl třeba od biřmování). Kněz to tedy nemůže učinit nikdy a to ani s povolením papeže, podobně jako to nemůže učinit jáhen. Právo pomazat krále nepatří dokonce ani všem biskupům, ale v případě českého krále je výsadou pražského arcibiskupa, nebo, pokud není stolec obsazen, může je provést arcibiskup olomoucký. Kterýkoli jiný biskup by mohl pomazat českého krále jen se zvláštním pověřením, nejspíš jako papežský legát. Žádné tituly nebo řády, udělované panem Jílkem nelze samozřejmě považovat za platné.

Koruna Česká, monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska usiluje o změnu státního zřízení na monarchii, o přijetí a návrat legitímního pretendenta českého královského trůnu, potomka Přemyslovců. Legitimními následníky českého trůnu jsou ve smyslu Zlaté buly sicilské, (jejíž 800. výročí vydání si připomeneme 26. 9. 2012) a na ní navazujících zákonů arcivévoda Karel Habsbursko-Lotrinský a jeho syn Ferdinand Zvonimír.

            „U příležitosti 800. výročí vydání Zlaté buly sicilské zpřístupní Národní archiv v Praze zcela mimořádně široké veřejnosti originál tohoto unikátního dokumentu, a to společně s dalšími dvěma listinami Fridricha II., vydanými ve stejný den, tedy 26. září 1212 v Basileji a opatřenými rovněž zlatými pečetěmi. Společně s těmito listinami bude vystavena i listina, vydaná Karlem IV. dne 7. dubna 1348 v Praze zpečetěná také zlatou pečetí, v níž potvrdil a rozšířil některá ustanovení Zlaté buly sicilské. Výstava vzácných archiválií proběhne ve dnech 27. až 30. září 2012 v Národním archivu v Praze (Archivní 4, Praha 4 – Chodovec).“[1]

Vážená paní senátorko, vážený pane senátore, 

Koruna česká, monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska, Vás tímto otevřeným dopisem naléhavě žádá, abyste svým hlasem podpořil návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (senátní tisk 391). Jsme přesvědčeni, že zákon má být přijat především z důvodů morálních, jako součást vyrovnání se s neblahou dobou komunistického režimu, ale i z důvodů praktických, aby byl majetek konečně odblokován a tím umožněn rozvoj dotčených obcí.

Vzhledem k tomu, že z různých stran zaznívají prohlášení, která  zpochybňují odůvodněnost a oprávněnost vyrovnání, předkládáme Vám několik historických, právních a ekonomických argumentů, které svědčí jednoznačně ve prospěch vyrovnání. (Podrobný přehled o historickém vývoji problematiky přikládáme v přiloženém souboru.)

Můžete získat knihu  Josefa Pejřimovského: Blahoslavený český král - císař Karel I. z Domu Rakouského.
119 stran. 6 barevných příloh, cena 150,- Kč

Kniha se zabývá nejen životem posledního vládnoucího českého krále, bl. Karla z Domu Rakouského, císaře a krále, ale také obecně otázkami monarchismu a dynastického následnictví, zejméne českého, ale i slovenského a tím i uherského. Dále původem bl. Karla z rodu Přemyslovců, vztahem Habsburků k českému národu a státu, zvláště Habsburkům vytýkanou rekatolizací a germanizací. V této souvislosti bylo také nutné dotknout se vztahu katolictví, husitství, protestantismu a germanizace. Autor se zamýšlí také nad klady a zápory monarchistického a republikánského zřízení, i otázkou, kdo by mohl v současnosti být českým králem a jest-li by monarchie byla pro český stát přínosem.

V přílohách, zpracovaných Mgr. Petrem Nohelem jsou přehledy následnictví panovníků českých, rakouských, uherských, polských a haličských, které ukazují, že ve všech těchto státech by mohla Habsbursko-Lotrinská dynastie uplatňovat svá legitimní práva, i když např. v Polsku je i další možnost legitimního následnictví. V příloze je rovněž  pořadí  současných následníků českéhop trůnu.

Objednávky zasílejte na : 

This e-mail address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it

Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) je krajně udivena rychlostí, s níž byl odvolán ministr spravedlnosti. Ještě více nás však znepokojuje, že důvodem pro tuto bleskovou akci je nejspíše snaha o ovlivňování personálního obsazení klíčových funkcí státního zastupitelství. Aktuální události opět ukazují, že jedním z hlavních problémů boje s korupcí a jinou závažnou hospodářskou kriminalitou je zasahování politiků do vyšetřování, zejména pak v případech, kdy dochází k propojování ekonomické kriminality s politickou sférou.

KČ je přesvědčena, že jediné systémové řešení tohoto problému spočívá v tom, že vyšetřování takovýchto případů bude zcela odděleno od sféry volených politiků.

KČ proto považuje za nezbytné, aby ihned po obnovení monarchie byla zřízena Královská vyšetřovací služba (KVS), která

bude přímo podřízena pouze panovníkovi, jenž bude garantovat její nezávislost (plně v duchu zásady JCKV Františka Josefa I „Panovník je povinen chránit své národy před jejich politiky“),

jmenovat a odvolávat ředitele KVS,

schvalovat jmenování a odvolání dalších vedoucích funkcionářů KVS

schvalovat hlavní směry rozvoje KVS a

dohlížet na jejich dodržování,

 bude vyšetřovat takové případy závažné hospodářské, případně i násilné kriminality, u nichž bude byť i jen stín podezření, že by mohly být spojeny s činností aktivního nebo i bývalého člena politické sféry, ať už na úrovni celostátní, krajské nebo obecní,
bude oprávněna převzít od ostatních vyšetřovacích útvarů ty případy, u nichž to uzná za vhodné nebo potřebné.


Ze stejných důvodů, které svědčí pro zřízení Královské vyšetřovací služby, považuje KČ za nutné, aby bylo z působnosti Ministerstva spravedlnosti a vlády vyjmuto státní zastupitelství a po transformaci na Královskou prokuraturu převedeno do přímé gesce panovníka, aby i v tomto případě byla zaručena nezávislost tohoto orgánu na volených politicích.

KČ považuje za nutné zdůraznit, že zajištění nezávislosti obou výše navrhovaných institucí nelze nikterak zabezpečit v současném zřízení - např. tím, že by byly podřízeny presidentu republiky, neboť ten je (téměř) stejně aktivním účastníkem stranicko-politického života jako ostatní politici, musí usilovat o zvolení a znovuzvolení, k čemuž nutně potřebuje zajištění podpory existujících politických sil. V žádném případě proto president nemůže garantovat nezávislost orgánů činných v trestním řízení na aktuálním rozložení politických sil.

Pozvánka v PDF