Je to zvláštní. Demokracie se objevila ve starém Řecku stovky let před naším letopočtem, pak skoro dva tisíce let nic, až zase v 18. století v Evropě. Copak demokracii ty tisíce let nikdo nepotřeboval? I potom ji doma začaly zavádět mocnosti, které se jinde ve světě chovaly jako otrokářské.

Demokracie je nám představována jako vrchol spravedlivého a pokrokového uspořádání společnosti, ale co když je to jinak? Co když je demokracie jen průvodním jevem mocenského vzestupu určitých tříd a určitého uplatnění moci?

V Aténách ji Perikles začal zavádět ve chvíli, kdy byly otevřeny vydatné stříbrné doly, kdy byl budován přístav a rozmáhal se dálkový zámořský obchod. Tedy v době vzestupu měšťanské buržoasie. Neurození, ale již bohatí obchodníci a podnikatelé své doby se chtěli svými majetky zakoupit k moci. Proto ve jménu svobody a jiných ušlechtilých idejí museli pohnout lidové masy, aby vyhnaly tyrany, samovládce, diktátory a vůbec všechny privilegované hajzlíky. Protože by ale lid asi nesouhlasil s tím, že si někdo přímo na trhu bude kupovat moc, funkce, pravomoci, že si koupí možnost dělat zákony, muselo se na to jít oklikou. Nemluvit přímo o moci a o kupování. Všechen lid musel ve jménu svobody, spravedlnosti, rovnosti apod., dostat slovo. Mluvit uměli stejně nejlépe ti, kdo měli vzdělání, a vzdělání měli synkové bohatých. Později lid ovlivnili ti, kdo si koupili noviny a média vůbec, statistiky, PR agentury apod.

Demokracie je zkrátka moc, která angažovala davy k tomu, aby ji legitimizovaly. Osvobozené davy také dostanou svobodnou možnost podnikat, ale ti, kdo všechno osvobozování a rovnostaření začali, jsou přece dávno za vodou a svoboda malých podnikatelů neohrozí jejich možnost vším manipulovat. Stejně tak není třeba nasazovat někomu náhubek a zakazovat mu svobodně mluvit a myslet. Dokud peníze znamenají moc, myšlenky a ideje neznamenají nic. Lid je nihilistický, pasivně konzumní, k ideálům a duchovním hodnotám nedůvěřivý, líný, lhostejný, rozklepaný o své malé jistoty. Dokud ti bohatí a mocní udrží status quo a jakž takž budou platit nějaká pravidla, budou je volit.

Jenže to může zase rychle skončit. Celosvětová globální ekonomika je jedno velké dluhové letadlo a stačí škobrtnutí, a vše se složí jako domino z kostek. Už zítra může mít pytel brambor větší cenu, než miliarda v papírkách nebo v nějakých digitálních číslech. Moc už nebude patřit boháčům a investorům, bankéřům a kšeftařům. Bude patřit těm, kdo mají jídlo, a ještě více těm, kdo mají samopaly a náboje. Jakmile se někde ustaví taková moc, ti ostatní pro ni budou buďto užitečnými otroky, nebo začnou být zbyteční a na světě navíc.

Nechci se zabývat katastrofickými scénáři. Jen jsem chtěl říct, že demokracie asi není jen další stupínek na schodišti ke stále lepšímu a svobodnějšímu uspořádání lidské společnosti. Je nejspíš spojena pouze s prostředím, kde kvete obchod, a kde se moc nechá kupovat penězi, kde se vše ohodnocuje a poměřuje penězi. Demokracie je nástroj k tomu, aby se k moci dostávali bohatí, protože jen ti potřebují skrze pseudosvobodné volby manipulovaných davů legalizovat, že si moc prostě koupili, že je pro ně politika jen další byznys, do kterého investovali, a čekají zisky.

Komunisté nebo nacisté demokracii a lidskou svobodu naprosto nepotřebovali a nezdržovali se s ní. Protože si moc nekupovali, ale brali si ji rovnou jinými způsoby. Před davy se maskovali nikoliv svobodnými volbami, ale službou proletariátu, národu nebo vyvolené rase.

Koronavirus je pořádné škobrtnutí a karanténa na celém světe vede k tomu, že krachuje a mizí střední a drobná podnikatelská třída. Ti, kdo mají hodně peněz, nezkrachují, ale protože nikdo jiný mít peníze nebude, nebude mít ani kdo nakupovat, nikdo nebude splácet dluhy a peníze začnou být k ničemu. Takže je na čase sledovat naše bohaté a mocné, jak si zařizují a pojišťují moc na dobu popeněžní a poburžoazní. Demokracii už k tomu asi potřebovat nebudou a svobodné obyvatelstvo už vůbec ne.

Pamatujme si den, kdy nám nasadili náhubky. Pamatujme si, co to byla demokracie. Jednou to možná tajně a ve tmě pošeptáme svým vnukům, kteří si pod tím slovem už nepředstaví naprosto nic.

Honza Drnek

  • Anhängerschaft

    Anhängerschaft

    Als ein registrierter Anhänger der Böhmischen Krone ist es Ihnen gestattet am Parteileben teilzunehmen, regelmäßig Informationen des Parteivorstandes sowie Einladungen zu unseren Veranstaltungen zu erhalten. Read More
  • Mitgliedschaft

    Mitgliedschaft

    Die ordentlichen Mitglieder der Böhmischen Krone verfügen über das Recht aktiv am inneren Parteileben teilzunehmen, seine Entwicklung zu beeinflussen, bei den Parteiversammlungen abzustimmen sowie in Parteigremien gewählt zu werden. Read More
  • Finanzielle Unterstützung

    Finanzielle Unterstützung

    Die Böhmische Krone als eine nicht-parlamentäre politische Partei ist von freiwilligen Spenden ihrer Anhänger und Mitglieder abhängig. Unterstützen Sie die Wiederherstellung der Monarchie durch einen Beitrag auf unser transparentes Konto. Read More
  • 1