Svatováclavská kaple

28. října tradičně slavíme státní svátek, prezident uděluje řády a vyznamenání, v celé zemi se konají oslavy. Letos, vzhledem ke omezením v důsledku covidu-19 budou oslavy minimální. Je ale čas, zamyslet se nad tím, co se 28. října 1918 vlastně stalo a co to pro náš stát znamená.

28. říjen 1918 byl dnem, kdy Národní výbor československý vyhlásil nezávislý stát Československý s tím, že o jeho formě rozhodne budoucí národní shromáždění. Nedošlo tedy k vyhlášení republiky, ale pouze Československa, tedy spojení českých zení a Slovenska v jednom, nezávislém státě, který ale již dnes neexistuje.

Co ale znamená 28. říjen pro současný český stát? Ten samozřejmě nevznikl 28. října 1918, ale někdy v 9. či 10. stol., za vlády knížete Bořivoje, jeho synů a sv. Václava. Česká státnost je více než 1000 let spojena se sv. Václavem, patronem země a národa. Český národ je nazýván národem sv. Václava, český stát je nazývám ZEMĚMI KORUNY ČESKÉ, koruny sv. Václava. To v současnosti dobře vystihuje další svátek, Den české státnosti 28. září, na výroční den vraždy knížete sv. Václava. Proto jsou každého 28. dne v měsíci konány ve Svatováclavské kapli katedrály sv. Víta v Praze modlitby za český národ.

Český stát, svazek Zemí koruny české, nikdy právně nezanikl, nebylo tedy třeba český stát v roce 1918 zřizovat ani obnovovat. Došlo ale k tomu, že za vlády císařovny a královny Marie Terezie byly spojeny úřady nejvyššího kancléře Království českého a prvního kancléře arcivévody rakouského a od té doby neměly Země koruny české vládu samostatnou, ale společnou se zeměmi rakouskými. Vzhledem k tomu se přestal scházet i generální sněm Zemí koruny české.

16. října 1918 císař a král Karel I. svým manifestem přetvořil rakouskou část monarchie ve spolkový stát, vyhlásil na jejím území 4 státní celky, Německé Rakousko, Země koruny české, jihoslovanský stát (Slovinsko, Chorvatsko, Bosna-Hercegovina) a Halič. Současně zřídil prozatímní zákonodárné sbory, tvořené poslanci říšské rady, kteří byli zvoleni v příslušných zemích.

Od 16. října 1918 tedy byl ustanoven český sněm, Česká národní rada a ustanoveni dalších státních orgánů bylo v její pravomoci. Z hledisky státoprávního lze říci, že 28. říjen 1918 pro český stát není významný. Významná je pouze skutečnost, že byly zrušeny společný sněm a vláda s dalšími státy monarchie.

Česká národní rada se nikdy nesešla, československý stát byl vyhlášen Národním výborem československým bez dohody nebo konzultace s německými poslanci z Čech, Moravy a Slezska, přesto, že Němci tvořili cca 30% obyvatel českých zemí. Výsledkem bylo vyhlášení čtyř německých provincií – Deutschböhmen, Sudeten, Böhmerwald a Deutschsüdmähren a deklarace jejich připojení k Německému Rakousku. Československé vojsko sice rychle tato území obsadilo, ale byla při tom střelba a mrtví. Mezinárodně nebyl zásah československého vojska pozitivně přijat, pohraniční území Čech, Moravy a Slezska nebyla uznána za součást Československa, ale byla pouze uznána jejich dočasná (okupační) správa, vykonávaná československými orgány, do rozhodnutí mírové konference. Československo totiž porušilo v tomto případě zásadu práva na sebeurčení národů, které se samo jinak dovolávalo a odůvodňovalo jí svoji nezávislost a připojení Slovenska. K právnímu připojení pohraničních území s německým obyvatelstvem k Československu došlo až mírovou smlouvou československo-rakouskou v roce 1924. Vítězné mocnosti světové války (Francie, Anglie, Itálie, USA) ale měly právo dozoru nad národnostními poměry v Československu a právo je upravit. Svého práva pak využily (Francie, Anglie, Itálie) v Mnichově roku 1938, kdy bylo české pohraničí mnichovskou dohodou odděleno od Československa a připojeno k Německu.

Význam 28. října 1918 je pro český stát nejednoznačný až rozporný. Nebylo by zřejmě vhodné rušit stoletou tradici oslav 28. října, ale je potřebné uvědomit si všechny souvislosti a také skutečnost, 28. říjen, stejně jako 28. září, není jen důvodem k oslavě, ale i k pokání a zadostiučinění.

28. října 1918 byla nastoupena cesta k vyhnání českého krále, bl. Karla z Domu Rakouského, jeho utrpení a předčasné smrti. Bl. Karel prožil část života v Čechách, měl k Čechům pozitivní vztah, ještě na smrtelné posteli se modlil za český národ. Jako vojevůdce usiloval vždy o to, aby válka byla co nejméně ničivá, aby zbytečně netrpělo civilní obyvatelstvo a maximálně šetřil životy svých i nepřátelských vojáků. Bylo mu vyčítáno, že jeho rozkazy se řídí více katolickou morálkou než vojenskou prospěšností, ale přesto byl vojevůdcem vítězným. Jako císař a král (1616–18) se snažil o zmírnění utrpení a bídy obyvatelstva, pro její lepší organizaci a pomoc obyvatelstvu zřídil ministerstva zdravotnictví a soc. věcí, prvá v Evropě. Usiloval o ukončení 1. svět. války čestným mírem a o spravedlivé národnostní uspořádání svého státu. Byl vzorným manželem a otcem. Přes všechny své snahy nedosáhl úspěchu a musel odejít do vyhnanství.

Protože si císař a král Karel nevytvořil žádná zahraniční konta, dostal se brzy do finančních potíží. Když nástupnické státy (Československo, Polsko, Jugoslávie, Rumunsko) vázaly náhradu za zabavený majetek na jeho abdikaci, kterou odmítl, a odmítly vyplácet rentu (roční renta byla nižší než výnos jednoho ze zabavených velkostatků, a rovnala se měsíčnímu platu a reprezentačnímu fondu ministra dr. Ed. Beneše) musel v zimním období přijmout nevhodné bydlení ve studeném a vlhkém domě. Když pak jednou promoknul a dostal zápal plic, pro nedostatek financí se dlouho zdráhal zavolat lékaře a na zápal plic v nedožitých 35 letech 1. dubna 1922 zemřel.


Pokáním za vraždu sv. Václava, sv. Ludmily a sv. Jana Nepomuckého a za vyhnání sv. Vojtěcha bylo dáno zadostiučinění jejich přijetím za zemské a národní patrony. Prosím, přidejme k modlitbám prosbu, aby nám Bůh ukázal, jaké zadostiučinění si přeje za vyhnání krále-světce, bl. Karla I. z Domu Rakouského a jeho předčasnou smrt, za které nesou představitelé českého národa velkou část viny, když zabavili jeho osobní majetek a nechali ho bez prostředků.

28. dne každého měsíce se v návaznosti na svátek sv. Václava a Den české státnosti setkává modlitební společenství ve Svatováclavské kapli Svatovítské katedrály v Praze k modlitbě za český národ a stát. Letošní modlitby 28. října jsou však narušené opatřeními v souvislosti a covidem-19, ale berme to jako příležitost k rozšíření modliteb mezi další lidi. Prosím, připojte se k nám duchovně a modlete se s námi. Obvyklý čas modlitby je v 16,15 hod., ale můžete se pomodlit v kteroukoli denní dobu, nejlépe 28. v měsíci, ale i v jiný den.

Posílám modlitby které se 28. dne každého měsíce na pražské hradě, ve Svatováclavské kapli, katedrále sv. Víta i u hrobu sv. Ludmily v basilice sv. Jiří modlíme a prosím, připojte se k nám v modlitbě za český národ, jeho obrácení, zastavení současné nákazy covidu-19 a za mír ve světě. Některé modlitby se modlíme v latině, ale posílám i jejich český text.

Pokud má někdo málo času na celé modlení, může se pomodlit modlitbu, kterou se Dominik kard. Duka modlil u oltáře sv. Václava v basilice sv. Petra v Římě a která se obrací k českým světcům a dobře shrnuje prosby za potřeby našeho národa i státu.

Celý text i s modlitbami:

Josef Pejřimovský

 

  • Anhängerschaft

    Anhängerschaft

    Als ein registrierter Anhänger der Böhmischen Krone ist es Ihnen gestattet am Parteileben teilzunehmen, regelmäßig Informationen des Parteivorstandes sowie Einladungen zu unseren Veranstaltungen zu erhalten. Read More
  • Mitgliedschaft

    Mitgliedschaft

    Die ordentlichen Mitglieder der Böhmischen Krone verfügen über das Recht aktiv am inneren Parteileben teilzunehmen, seine Entwicklung zu beeinflussen, bei den Parteiversammlungen abzustimmen sowie in Parteigremien gewählt zu werden. Read More
  • Finanzielle Unterstützung

    Finanzielle Unterstützung

    Die Böhmische Krone als eine nicht-parlamentäre politische Partei ist von freiwilligen Spenden ihrer Anhänger und Mitglieder abhängig. Unterstützen Sie die Wiederherstellung der Monarchie durch einen Beitrag auf unser transparentes Konto. Read More
  • 1