Letos si připomínáme 1100 let od mučednické smrti první historické doložené české kněžny sv. Ludmily. Pokud napíši, že by bylo dobré si v tento čas připomenout všechny její potomky na českém trůnu, setkám se typicky s dvojí reakcí. Buď že by takový seznam byl příliš krátký, protože Přemyslovci vymřeli, nebo naopak, že by byl příliš obsáhlý, protože jednotlivé dynastie sedící na českém trůnu na sebe genealogicky navazují, a tudíž se jedná prakticky o všechny naše panovníky. Ponechme nyní stranou, že správnou je ta druhá jmenovaná možnost, a pojďme se nyní postupně zaměřit na jednotlivé manžele po sobě jedoucích dědiček českého trůnu.

Názor, že Přemyslovci vymřeli a tudíž dnes již jejich potomci nežijí, můžeme směle odložit jako naprosto mylný. Můžeme se však setkat s jiným, podobným tvrzením, které sice respektuje fakt, že děti dědiček mají logicky přemyslovský původ po matce, ale staví na tom, že jejich manželé byli cizinci, kteří neměli s českým královstvím nic společného; stali se totiž jeho vládci de jure uxoris, a nikoliv proto, že by byli sami přemyslovské krve. Pojďme se nyní na tuto hypotézu blíže zaměřit a ukažme si, u kterého českého vládnoucího rodu či jednotlivce platí, a u kterého nikoliv.

1) Přemyslovci

Všichni historicky doložení a známí Přemyslovci jsou potomci sv. Ludmily (samozřejmě kromě jejího manžela Bořivoje I.). Neexistuje žádná „vedlejší“ či „neznámá“ větev Přemyslovců, která by byla jiného původu. Proto kdokoliv, kdo je schopen prokázat, že je potomkem jakéhokoliv Přemyslovce, je zároveň automaticky potomkem sv. Ludmily.

2) Boleslav Chrabrý

Prvním naším doloženým nepřemyslovským vládcem byl 11. český kníže Boleslav Chrabrý (966/7-1025) z polské dynastie Piastovců. Můžeme sice výkon jeho vlády zpochybňovat z pohledu nástupnického práva (Přemyslovci nevymřeli, nebyl tudíž důvod ke změně dynastie), nemůžeme však popřít fakt, že Boleslav přemyslovského původu byl. Jeho maminkou byla totiž princezna Doubravka (†977), dcera 5. českého knížete Boleslava I. (cca 915-967/72). Všichni potomci Piastovců počínaje jejími dětmi jsou tak původu přemyslovského.

3) Jindřich Korutanský

V roce 1306 vymřeli smrtí krále Václava III. (1289-1306) Přemyslovci po meči (pomineme-li, že nemanželská větev opavských Přemyslovců vymřela až v roce 1521) a bylo tedy zřejmé, že budoucí český král nebude Přemyslovcem po meči. Prvním úspěšným kandidátem byl manžel Václavovy sestry princezny Anny (1290-1313) korutanský vévoda Jindřich (cca 1265-1335) z rodu Menhardovců. Přestože bývá připomínán jako zahraniční kandidát, nemůžeme pominout, že babička jeho maminky byla princezna Ludmila (1180-1240), dcera českého knížete Bedřicha (1141/2-1187) a tedy neteří českého krále Přemysla Otakara I. (1155-1230). I Jindřich byl tedy původu přemyslovského.

4) Rudolf Habsburský

Rudolf Habsburský (1282-1307) usedl na český trůn jako manžel vody po králi Václavu II. (1271-1305. Jeho otcem byl římský král Albrecht I. (1248-1308), předek všech ostatních Habsburků na českém trůnu a jeho matkou byla bavorská princezna Alžběta (1282/3-1313) z rodu Wittelsbachů, sestra Jindřicha Korutanského a tudíž také pravnučka výše zmíněné princezny Ludmily.

5) Lucemburkové

O Janu Lucemburském (1296-1346), prvním Lucemburkovi na českém trůně, se někdy přímo hovoří jako o „králi cizinci“. Příliš často se zdůrazňuje, že byl synem římského císaře Jindřicha VII. (1278/9-1313), málo se však hovoří o jeho mamince Markétě Reginarovské (1276-1311), dceři brabantského vévody Jana I. (1253-1294), která patřila mezi potomky uherské princezny Sofie (1040-1095) a to v 9. generaci jejích potomků. Sofie sama byla pravnučkou výši zmíněného Boleslava Chrabrého a tedy Přemyslovnou 2x po přeslici.

6) Habsburkové

Rudolf Habsburský vládl českému království jako jednotlivec a jeho mandát bývá navíc zpochybňován, protože mu jeho otec, římský král, udělil Čechy jako odumřelé léno, ale již v době, kdy byla lenní podřízenost českého krále vůči římskému panovníkovi právně zrušena Zlatou bulou sicilskou. Dynastie Habsburská počínaje králem Albrechtem (1397-1439) začíná vládnout na českém trůnu v souladu s nástupnickým právem, neboť manželkou tohoto Albrechta je dědička českého trůnu princezna Alžběta (1409-1442), dcera císaře Zikmunda Lucemburského (1368-1437). Albrecht je rovněž potomkem výše zmíněného stejnojmenného římského krále a tudíž také potomkem Přemyslovců. Stejně tak je jeho potomkem budoucí císař Ferdinand I. (1503-1564), který usedne na českém trůnu jako manžel dědičky českého království, princezny Anny Jagellonské (1503-1547).

7) Jiří z Poděbrad

Jiří z Poděbrad se nechává zvolit českým králem v rozporu s nástupnictvím, neboť potomci českých králů stále žijí. Je to zároveň jediný český panovník (společně se svým zetěm Matyášem Korvínem), u kterého přemyslovský původ není prokázán. Patrně opravdu neměl s českou královskou rodinou nic společného.

8) Jagellonci

Po smrti Jiřího z Poděbrad se vrací český trůn do rukou dědiců, když je za krále přijat Vladislav II. Jagellonský (1456-1516), pravnuk císaře Zikmunda po matce. Tím, že u nás nikdy nevládne jeho otec, polský král Kazimír IV. (1427-1492), není třeba nutně prokazovat jeho přemyslovský původ. I on jej však má, neboť je několikanásobným potomkem krále Vratislava II. (1032-1092). Dcera Vladislava II. je výše zmíněná princezna Anna, dědička království a manželka císaře Ferdinanda I.

9) zimní král Fridrich Falcký

V období legitimního nároku Ferdinanda II. (1578-1637) na český trůn, obsazuje Prahu Fridrich Falcký a nechává se korunovat českým králem. Protože jeho vláda není legitimní, nebylo by nutné zde jeho přemyslovský původ zmiňovat. Přesto i on je potomkem Přemyslovců, i když ne v takovém pořadí, které by mu umožňovalo vznést na český trůn bezprostřední nárok. Nejen, ale také proto je jeho vláda krátká a český trůn se poté vrací do rukou dědiců. Je praprapravnukem výše zmíněných Kazimíra IV. a Alžběty Habsburské.

10) Karel Bavorský

Na počátku vlády Marie Terezie (1717-1780) obsazuje Prahu pozdější římský císař Karel Bavorský (1697-1745), který neuznává její nárok na český trůn, a prohlašuje se sám českým králem. Jeho vláda je stejně nelegitimní jako vláda Fridricha Falckého, ač i on sám je potomkem Přemyslovců. Stejně jako Marie Terezie je i on prapravnukem císaře Ferdinanda II.

11) Lotrinští

Přestože Marie Terezie vládne sama a nikoliv její manžel František Štěpán Lotrinský (1708-1765), je i on přemyslovského původu, neboť je stejně jako jeho manželka pravnukem císaře Ferdinanda III. (1608-1657).

Shrnutí

Podíváme-li se na dynastie a jednotlivce vládnoucí na českém trůnu, pak můžeme konstatovat, že na něj nelegitimně nastoupili tito jednotlivci:

  • polský kníže Boleslav Chrabrý

  • rakouský vévoda Rudolf Habsburský

  • Jiří z Poděbrad

  • falcký kurfiřt Fridrich Wittelsbach

  • a budoucí římský císař Karel VII. Wittelsbach,

přičemž pouze u Jiřího z Poděbrad český panovnický původ prokázán není.

Podíváme-li se na dynastické sňatky dědiček českého trůnu, shledáváme, že jsou všechny nejen příbuzenské, ale že se všech případech jedná o sňatky potomků Přemyslovců, kdy:

  1. Anna Přemyslovna a Jindřich Korutanský jsou potomci Vladislava I. (cca 1100-1174) jakožto bratranec a sestřenice 3. stupně.

  2. Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský jsou potomci Boleslava I. v 11. a 14. generaci. Tímto způsobem je Eliška dokonce vzdálená praprateta svého manžela.

  3. Alžběta Lucemburská a Albrecht Habsburský jsou oba potomci Vladislava I. a to v 8. a 9. generaci (Alžběta je tedy tímto způsobem vzdálenou tetou svého chotě).

  4. Jejich dcera Alžběta a Kazimír IV. Jagelonský jsou oba potomky Vratislava I. a to v 11. a 10. generaci (zde je tím pádem Kazimír vzdáleným strýcem Alžběty).

  5. Anna Jagellonská a císař Ferdinand I. jsou oba potomky Alžběty Menhardovské (pravnučka princezny Ludmily), resp. jejího vnuka, rakouského vévody Albrechta II. (1296-1358) a to v 6. generaci. Jsou tedy bratranec a sestřenice v 5. stupni.

  6. Marie Terezie a František Štěpán Lotrinský jsou oba pravnuky císaře Ferdinanda III. (který je sám pravnukem Ferdinanda I. a Anny). Jsou tedy bratrancem a sestřenicí ve 2. stupni.

Závěr

Můžeme konstatovat, že pouze v případě rodiny Jiřího z Poděbrad není prokázána návaznost na některý český vládnoucí rod. Dokonce i v případě dílčích a krátkodobých usurpací českého trůnu osobou v nezpůsobilém pořadí k uplatnění bezprostředního nároku na český trůn taková souvislost prokazatelná ve všech případech je. Zásadním faktem je však skutečnost, že také všechny dědičky českého trůnu v dějinách pojaly za muže pokaždé osobu, která byla stejně jako ony vždy potomkem Přemyslovců.

Ač s vymřením konkrétní dynastie přecházel nárok vždy na další dynastii odlišného jména, podstatné je, že tyto návaznosti byly vždy prosty jakýchkoliv diskontinuit. Nejenže všechny české panovnické rody tvoří jednu kontinuální rodinu na českém trůnu, ale tento požadavek přemyslovského původů naplňují vždy i přiženění manželé dědiček.

S výjimkou Jiřího z Poděbrad na český trůn nikdy neusedla osoba, které by nebyla potomkem Přemyslovců a tedy i sv. Ludmily, jak graficky ukazuje také přiložené schéma.

Petr Nohel

manzele dedicek

  • Anhängerschaft

    Anhängerschaft

    Als ein registrierter Anhänger der Böhmischen Krone ist es Ihnen gestattet am Parteileben teilzunehmen, regelmäßig Informationen des Parteivorstandes sowie Einladungen zu unseren Veranstaltungen zu erhalten. Read More
  • Mitgliedschaft

    Mitgliedschaft

    Die ordentlichen Mitglieder der Böhmischen Krone verfügen über das Recht aktiv am inneren Parteileben teilzunehmen, seine Entwicklung zu beeinflussen, bei den Parteiversammlungen abzustimmen sowie in Parteigremien gewählt zu werden. Read More
  • Finanzielle Unterstützung

    Finanzielle Unterstützung

    Die Böhmische Krone als eine nicht-parlamentäre politische Partei ist von freiwilligen Spenden ihrer Anhänger und Mitglieder abhängig. Unterstützen Sie die Wiederherstellung der Monarchie durch einen Beitrag auf unser transparentes Konto. Read More
  • 1