Politika se nám zdá být vyprázdněnou formální slupkou bez obsahu, protože jí dominují peníze, obchod a s tím spojená moc. Na druhé straně jí dominují splašené fantické ideje rovnosti, které se neopírají ani o jediný reálný příklad ve světě, jak by si mohlo být něco s něčím rovné. Přitom by měla být politika již podle jména starostí o Polis, tedy obec.

Peníze a majetky, jak známo, rozkládají, rozleptávají vztahy, ale nic nespojují. Každého a cokoliv si koupí a ničí tak zásady, pravidla, zákonnost a spolehlivost. Motivují zločinnost a vedou k otroctví nebo k anarchii. Mají tendenci kolem sebe vytvářet jakési systémy, v nichž se všechnmo poměřuje abstraktními symboly čísel, vše se převádí a kvantifikuje na čísla a tento systém si nárokuje být univerzálním, poměřovat absolutně vše, a tím také vše i ovládat a všemu diktovat.

Naproti tomu je zřejmé, že to, co dělá Polis skutečnou společností, je prodělečné (viděno principem maximalizace zisku a minimalizace nákladů). Vzájemnost, vlídnost, láska, přátelství, sousedství, spolehlivost, čest, mravnost apod., jsou entity zcela prodělečné a nic, kromě světa, ve kterém se dá dýchat a žít, za ně nezískáme.

Obchodníci a finančníci jsou mistry v hromadění kamenů. Dokonce dokážou produkovat systémy, podle kterých lze jejich hromady kamenů třídit, rovnat, systematizovat a převádět na společný jmenovatel abstraktních symbolů hodnoty. Nikdy ale nic nepostaví, protože nemají pojivo, jakousi maltu vztahů, která je zcela neekonomické povahy. Naopak mají tendenci rozebírat a ničit již stojící domy a chrámy civilizace, aby z nich získali více kamenů, a měli větší hromadu, než jiní. Hromada je náhle důležitější, než civilizace a společenství lidí.

Pojivo mají ti druzí, ti, kdo nejsou bohatí penězi, ale duchem, kdo chtějí žít v dobrých vztazích, kdo prostě umí mít rádi svou zemi, své město, své sousedy. Kdykoliv vydělají nějaké peníze, hned je v tomto svém cíli utopí. Peníze pro ně nemají takovou hodnotu, jako pro hromaditele kamenů. Peníze jsou pro ně nástrojem dobré služby, ne nějaké velikosti, významu, berličky sebevědomí či vítězství.

Obchod a směna jsou při tom nezbytným civilizačním jevem a nástrojem, takže je nelze eliminovat. Podle křesťanského učení je bohatství jen darem ke službě a není samo o sobě hříšné. Jen člověk může být hříšný.

Aby vznikla a trvala civilizace a společnost, je zapotřebí obojího materiálu. Kamenů i pojiva. Tyto komodity jsou rovnocenné ve své potřebnosti a ani jedna z nich by neměla určovat tu druhou. Obě komodity se dají převést na společnou hodnotu, a výrazem té hodnoty je to, co se z nich postaví, co slouží Polis, státu, městu, společnosti jako celku. Ani jeden z těchto dvou způsobů myšlení a nahlížení světa nesmí určovat ten druhý a nesmí dominovat. Jen harmonie vede ke stavbě, k budování něčeho velkého a hezkého, co všechny spojí a nadchne.

Lze užít i jiných příměrů. Když budou hřebíky vládnout prknům nebo když budou prkna vládnout hřebíkům, nikdy nevznikne loď, která by vyplula objevit neznámé země a my se nikdy nedostaneme k panenským břehům jiných světů.

A tahle myšlenka v dnešní politice chybí. Chybí dostatečně silná vize, co by se mělo stavět a budovat. Kameny a malta spolu soupeří, místo aby slepili zeď. Nemají projekt, nemají plány, nemají stavitele a neshodnou se na architektovi.

Království Velké Británie neuspělo ve druhé světové válce proto, že mělo mnoho dobrých obchodníků a finančníků, že mělo kolonie a majetky. Naopak. Dokud Britové prodávali spojence Němcům za mír, dokud platili jiným, aby to za ně vybojovali, byla to porážka za porážkou. Teprve, když vyhnali kšeftaře z vlády a povolali tam idealistu, když celé své impérium, zlaté rezervy a vše, co měli, obětovali vítězství, když začali bojovat z úplně jiných důvodů, pro záchranu civilizace a dobré společnosti, právě tehdy začali vítězit.

Nacistické Německo ovšem také bylo výsledkem velké vize, která harmonizovala ochotu Němců sloužit do jedné impozantní stavby. Jenže te vize se neopírala o Boha a služba národu či diktátorovi nezaručuje, že je ta vize dobrá, že vše nesklouzne ke zlu.

Edvard Beneš vůli bojovat za svoji Polis neměl a službu lidí národu nedovedl využít ani harmonizovat. Znemožnil národu, který vizi nalezl, aby jí sloužil. Sbalil si raději uzlíček a odešel do světa hledat někoho, s kým vykšeftuje své poválečné prezidentování. Uspěl, ale po zásluze z toho měl jen trápení a smrt, a s ním celý zbloudilý národ.

Koruna Česká se v rámci politické scény liší právě tím, že se v ní soustředí spíše straníci malty, než straníci kamenů. Její úkol a poslání jsou ale, myslím, ještě jiného a vyššího významu. KČ se má snažit (a dělá to), předkládat ony vize a stavební plány. Má líčit nádheru a posvátnost vysokých chrámů, jejich ticho a možnost uslyšet Boží hlas. Má líčit pohodlí a nádheru domů, v nichž budeme jednou bydlet. Má líčit zelené široké bulváry po nichž se budeme procházet, ale i nedobytné pevnosti, které nás ochrání. Má nadchnout pro vizi říše člověka. Má vzbuzovat touhu po vzdálených březích za obzorem, která vyvolá potřebu stavby lodí. Má vázat uzel věcí, v němž budou smířeny kameny s maltou, křebíky s prkny, a v němž naleznou smysl a naplnění (řečeno s Exupérym).

Koruna Česká si neklade za cíl zničit obchod a vyvolat pohrdání finančníky, ale získat je pro spolupráci, která teprve jejich hromadění dá smysl. Namísto bezduché rvačky a soutěže, namísto porovnávání se a rovnostářství společné budování. Obrácení pohledu do budoucnosti a znovuzískání naděje. Popření dojmu, že žijeme v jakémsi obřím vězení, kde se vše jen stále zhoršuje, rozpadá, a kde již ani nestojí za to žít, natož se tu o něco snažit.

Touha ovládat je syndromem vězení a plodí nihilismus, ale touha sloužit vznešenému, lepšímu, budoucímu, je výrazem svobody a plodí naději. Touha natáhnout ruku, vykročit do neznáma a nechat se vést v důvěře ve velkého architekta (ne toho zednářského), bez ohledu na to, co nás na cestě čeká. Nesnažit se jít pouze tam, kde máme vše zajištěné a pojištěné. Zavřít zadní vrátka, nekalkulovat a jít. K tomu je třeba odvaha, která nekalkuluje a nepočítá. K tomu je ale třeba i vize, ne politická entropie našich dnů.

Žijeme v době vlády mizerných obchodníků, kteří zvolili momentálně přítomná abstraktní čísla na svých kontech namísto absolutního zisku života věčného v lásce Stvořitele. Za iluzi kralování dnešku vyměnili budoucnost, naději a smysl všeho, co dělají. Čísla na kontech samozřejmě znamenají i konkrétní domy, jachty a paláce, ale co s tím, když za pár let zemřou a všechno pro ně zmizí? Co s jakýmkoliv vítězstvím v jakékoliv soutěži a rvačce? Naopak přátelství či lásku si na věčnost bereme sebou. A pokud věříme jen v tento svět tady a teď, pak skutečně žijeme ve vězení a v beznaději, kde nic nemá smysl a vše se pomalu rozpadá, a sjednotit to lze pouze bičem otrokáře.

  Proto je v Koruně České tolik věřících křesťanů. Proto jsou naše politické vize neodmyslitelně spojené s vírou v pokračování všeho. Jinak by totiž bylo jedno v jaké jsme politické straně a zda vůbec v nějaké. Polis by nám mohla být ukradená. Hromadění majetků, moci a funkcí by se nám jevilo jako trapně nesmyslná činnost, jejíž význam se za pár let propadne do nicoty.

Pokud bychom se totiž chtěli podobat jiným stranám a korporacím v tom, jak dělají politiku, budeme se jim brzy podobat i v jejich trapné beznaději, nesmyslnosti a bezvýchodnosti jejich úspěchů. Stali bychom se karikaturou politiky.

Pro monarchisty je takovou sjednocující vizí budoucnosti monarchie. Ne ta stará Rakousko-Uherská; ta zemřela nelze ji vzkřísit. Lze se od ní jen učit. Monarchie je vize velké Polis, která sjednocuje nejen hřebíky s prkny a kameny s maltou, ale i naprosto rozdílné národy a společenské vrstvy, bohaté i chudé, chytré i méně nadané. Sjednocuje je tím, že není strukturou a hierarchií moci, ale je strukturou a hierarchií služby. Všichni slouží vlasti a králi, král slouží Bohu a vlast spravuje pro sv. Václava, věčného krále.

Monarchisté neznají žádnou lepší vizi (kromě přímé teokracie), která by mohla dát politice v jejím nejpůvodnějším významu smysl a lidem naději na dýchatelný svět budoucnosti.

Monarchie nabízí bohatým uplatnit jejich schopnosti a bohatství ve službě něčemu vznešenějšímu, než jsou oni. Naprosto stejně ale nebízí i chudým uplatnit jejich práci a dobrotu srdce ve službě obci, která je větší, než oni sami.

Když jdete opravit hospodu, abyste v ní mohli zasednout se sousedy u piva a kytary či harmoniky, děláte stejně velkou službu, jako ten, který dal milióny na stavbu chudobince či kostela. Oba jste proměnili to, co vám Bůh dal na službu Polis a oba jste dosáhli naplnění a po stránce majetku jste prodělali. Je to jediná myslitelná forma rovnosti mezi lidmi.

Monarchie nabízí mužům a ženám zakládání rodin a plození dětí jako službu zítřejší říši. Muž a žena nemají spolu žít celý život a vychovat potomstvo proto, že by jim to osobně přinášelo neustávající rozkoš a zábavu, ale proto, že tím slouží budoucímu světu a Božímu záměru s lidstvem.

Všechny úchylky a zvrácenosti dneška jsou nemoci nihilismu, beznaděje a bezvýchodnosti, nesmyslnosti žití jen pro sebe. Můžeme kritizovat, že si někdo dal chirurgicky zkrátit nohu nebo si nohy potetoval, ale teprve na cestě k něčemu důležitému se ukáže, k čemu jsou nohy dobré a jaké nohy to musí být, aby sloužily k chůzi. Chůze začne mít význam teprve, až se ukáže cesta a touha někam dojít.

Proto je Koruna Česká důležitá nejen jako myšlenková platforma, ale jako politická strana. Protože jiná taková není.

Honza Drnek

  • Anhängerschaft

    Anhängerschaft

    Als ein registrierter Anhänger der Böhmischen Krone ist es Ihnen gestattet am Parteileben teilzunehmen, regelmäßig Informationen des Parteivorstandes sowie Einladungen zu unseren Veranstaltungen zu erhalten. Read More
  • Mitgliedschaft

    Mitgliedschaft

    Die ordentlichen Mitglieder der Böhmischen Krone verfügen über das Recht aktiv am inneren Parteileben teilzunehmen, seine Entwicklung zu beeinflussen, bei den Parteiversammlungen abzustimmen sowie in Parteigremien gewählt zu werden. Read More
  • Finanzielle Unterstützung

    Finanzielle Unterstützung

    Die Böhmische Krone als eine nicht-parlamentäre politische Partei ist von freiwilligen Spenden ihrer Anhänger und Mitglieder abhängig. Unterstützen Sie die Wiederherstellung der Monarchie durch einen Beitrag auf unser transparentes Konto. Read More
  • 1