Názory členů

Blíží se krajské a senátní volby. Zatím vše naznačuje, že by se mohly stát jakýmsi svérázným referendem o Babišovi. Jejich výsledky naši politickou scénu příliš nezmění, ale ukážou směr vývoje a posuny v myšlení voličů pro příští sněmovní a komunální volby. Tyto volby budou totiž také referendem o opozici.

Velkého taťky se nelze zbavit, pokud za něho nepovstane kvalitní a nadějná alternativa. On sám vybudoval svou pozici na úpadku tehdejší rádoby pravice a dnešní rádoby opozice. Voliči zcela jistě nebudou chtít návrat k policejním a prokurátorským pučům, k situaci, kdy se vrcholní představitelé státu navzájem přepadají policejními komandy a ukazuje se, že každého z nich lze obvinit z korupce, úplatkářství a docela prostého rozkrádání. Situace, kdy volitelné osobnosti se zkušeností ve vysoké politice jsou jen sofistikovaní zloději, morálně zakrnělí asociálové, a jejich strany jsou jen bezideové agentury, u nichž lze s jistotou identifikovat jako jediný cíl a smysl jejich existence mocichtivost a hrabivost, taková situace vede k obecnému pocitu nejistoty a dezorientace. Právě dezorientaci a nejistotu volič vedoucím představitelům neodpustí, protože od nich oprávněně očekával, že právě oni společnost nějak povedou.

Po téměř dvou měsících plíživého mocenského převratu, respektive jeho viditelné fáze, začíná být jasněji v tom, co do nás vlastně narazilo. Ze zmatků začíná prosvítat rozvrh věcí, který je nám vnucován. Zřejmě jakási sofistikovanější podoba husákovského gulášového socialismu. Nemutuje totiž jen virus, ale i osvědčené modely ovládání společnosti.

Nová společenská smlouva, kterou právě uzavíráme s mocí, by se zřejmě dala nazvat taťkovským diktátem, a zní zhruba takto: My se o vás postaráme a všechny vás ochráníme před nemocemi, ale i přes invazí muslimů, před vykuky, kteří vás bezostyšně okrádali, před zodpovědností, před LGBT, zelenými šílenci, sluníčkáři a jinými nesmysly. Nepředřete se, budete mít co jíst, a občas zamhouříme i oko nad nějakým tím přikrádáním. Budete opečovávané, chráněné a před znepokojením zajištěné děti, my budeme ti zodpovědní rodiče. Přenecháte nám moc a vládu, nebudete si všímat skutečnosti, že žijeme podle jiných pravidel a máme určitá privilegia. Přestanete se o to zajímat, protože tomu nedospělé děti stejně nemohou rozumět. My se vyvarujeme represí a zajistíme vám spoustu konzumu a intelektuálně nenáročné zábavy.

Byl jednou jeden stát. Vznikl asi před 100 lety a přivlastnil si jméno státu, který na tomto místě existoval kdysi dávno. Žádal, aby mu ostatní státy přiznaly právo na existenci v historických hranicích, ale sám si hned začal přivlastňovat a vojensky okupovat části jiných okolních států.

Žádal, aby mu bylo přiznáno právo na existenci na základě národního sebeurčení, a hned ve svých nových i starých hranicích uvěznil národnostní menšiny, které tam být nechtěly. Ignoroval neslučitelnost obou principů (státoprávního a národně sebeurčujícího), a žádal, aby mohl využívat ten který princip jak mu to právě přinese prospěch.

Ve své ústavě zaručil právo na soukromý majetek. Ihned ale vymyslel zákony, kterými odebral vybraným skupinám bohatších lidí většinu jejich dosavadních majetků.  Opřel se o souhlas chudší většiny a slíbil jí, že jim zabavené majetky rozdá. Většina nadšeně souhlasila, a nikomu nedošlo, že když to takový stát udělal jednou, může to kdykoliv pod nějakou záminkou udělat znovu.

Doporučuji ke shlédnutí pořad Historie.cs odvysílaný na ČT24 na téma komunistické převzetí moci, připavované systematicky a důsledně nejpozději od r. 1945, proti kterému neměly naprosto neschopné, nezodpovědné, sentimentální demokratické strany se svým, ješitným, notoricky zbabělým a nerozhodným prezidentem, opakovaně zrazujícím zájmy své vlasti, žádnou šanci.

V pořadu se objevuje řada zcela mimořádných, nových informací a autentických dokladů z té doby. Pořad se tak stává zásadní kritikou nezodpovědného uspořádání státu formou demokratické republiky, nepřipravené a neschopné včas čelit nedemokratickým, všehoschopným silám.

Mnozí monarchisté trpí představou, že stačí jen málo, totiž vyměnit funkci voleného prezidenta za nevoleného dědičného panovníka.

V podstatě si ponechat republiku tak, jak je, a jen přeinstalovat hlavu, symbol, všude naplácat orly, lvy a korunky. Šlehačkový dort západní demokracie polít novou polevou a jako třešničku nahoru postavit trůn. Jinými slovy, nepřijít o ideální model západní demokracie (za to jsme celý život bojovali) a jako bonus si k němu přibalit krále.

Jenže to byla právě ona západní kšeftařská a měšťanská demokracie, co demontovalo středoevropské monarchie. Opravdu si někdo myslí, že oligarchové, velkobankéři a mocenské korporace připustí, aby byl král něčím víc, než jen marketingovým logem na novém kšeftu? Asi tak, jako plechovka s rybičkami Franz Josef.

  • Anhängerschaft

    Anhängerschaft

    Als ein registrierter Anhänger der Böhmischen Krone ist es Ihnen gestattet am Parteileben teilzunehmen, regelmäßig Informationen des Parteivorstandes sowie Einladungen zu unseren Veranstaltungen zu erhalten. Read More
  • Mitgliedschaft

    Mitgliedschaft

    Die ordentlichen Mitglieder der Böhmischen Krone verfügen über das Recht aktiv am inneren Parteileben teilzunehmen, seine Entwicklung zu beeinflussen, bei den Parteiversammlungen abzustimmen sowie in Parteigremien gewählt zu werden. Read More
  • Finanzielle Unterstützung

    Finanzielle Unterstützung

    Die Böhmische Krone als eine nicht-parlamentäre politische Partei ist von freiwilligen Spenden ihrer Anhänger und Mitglieder abhängig. Unterstützen Sie die Wiederherstellung der Monarchie durch einen Beitrag auf unser transparentes Konto. Read More
  • 1