Péčí archiváře Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu PhDr. Libora Gottfrieda byla dle zvyklostí vyhotovena pamětní listina, která bude v rámci žehnání Sloupu dne 15. srpna 2020 vložena ve speciálním pouzdru do architektury sloupu.
Listina bude otevřena k podpisu zájemcům ve středu dne 12. srpna 2020 od 12:15 do 15:00 a to v recepci arcibiskupského paláce na Hradčanech v Praze, kde přítomný archivář zaznamená „krasopisně“ jméno a dotyčný se pak speciálním inkoustem na originál podepíše. Pokud zájemce zanechá na místě spojení, (mail, mobil apod.) dostane posléze na toto spojení elektronickou kopii celé listiny.
Další místo, kde bude pamětní list otevřen k podpisu je klášter augustiniánů u Sv. Tomáš na Malé Straně a to v pátek 14. srpna 2020 od 12:00 do 15:00 hod.
Po okopírování bude pamětní list vložen do nerezového pouzdra a hermeticky utěsněn s garancí výdrže materiálu a písma min 150–200 let.
Informaci lze volně šířit.
Text listiny
V první polovině 17. století zasáhla celou Evropu tzv. třicetiletá válka. Zničující, a do té doby nevídaný konflikt, který provázely hlad a mor, jeho bratři ve zbrani, si vyžádal obrovské ztráty na životech. Válka nemilosrdně zasáhla rovněž země Koruny české a bylo více než přirozené, že se vděční Pražané rozhodli vztyčit Mariánský sloup na nejvýznamnějším místě v samotném srdci města, na Staroměstském náměstí, jako projev díků Panně Marii za úspěšnou obranu Prahy před švédskými vojsky na samém konci války na podzim roku 1648.
Základní kámen Mariánského sloupu byl položen dne 26. dubna 1650 za účasti nejvyššího hofmistra Českého království Bernarda z Martinic a zástupců pražské radnice. Dne 13. července 1652, za přítomnosti císaře římského a krále českého Ferdinanda III. Habsburského a jeho syna Ferdinanda IV., byl sloup vysvěcen kardinálem Arnoštem z Harrachu, 13. arcibiskupem pražským.
Sochařskou výzdobu Mariánského sloupu, tvořeného čtyřmi pilíři se sousošími andělů a sochou Neposkvrněné Panny Marie na vrcholu, vytvořil Jan Jiří Bendl. Konkrétní jméno achitekta sloupu neznáme. V podstavci byla schránka s gotickým deskovým obrazem Panny Marie Rynecké z 15. století. Pískovcový Mariánský sloup se stal první barokní stavbou tohoto druhu na území českých zemí a stal se vzorem pro mnoho obdobných staveb, následujících jeho poselství.
Následných 268 let tvořil Mariánský sloup nedílnou historickou a urbanistickou součást Staroměstského náměstí v Praze, stejně jako duchovního života Pražanů a poutníků.
V letech 1914 až 1918 postihla celý svět první světová válka, která vedle milionů zmařených životů předznamenala konec staletých starých pořádků. Dne 3. listopadu 1918, v samém závěru světové války a pět dní po vyhlášení Československé republiky, strhl Mariánský sloup rozvášněný dav demonstrantů z Bílé Hory a Žižkováků, mylně jej považující za symbol habsburské nadvlády, přes odpor přítomných Pražanů. Národní výbor československý vzápětí tento vandalský čin odsoudil. Tzv. pražský poledník Mariánského sloupu odměřil tehdy přesný čas – pro dalších více než sto let – naposledy. Stržení Mariánského sloupu jakoby pro Pražany předznamenalo temná desetiletí 20. století, kdy nejprve nacismus (a s ním spojené hrůzy druhé světové války) a následně komunismus projevovaly bezbožnost a neúctu k lidskému jedinci, a k jeho svobodě světské, stejně jako duchovní. Iniciativy pro obnovu Mariánského sloupu se přesunuly do svobodného světa v zahraničí, kde hned na svém prvním exilovém sjezdu v roce 1949 v německém Ludwigsburgu vyjádřila Lidová strana podporu pro navrácení Mariánského sloupu. Přihlásila se tak k historickému odkazu, který byl následujících 40 let utlačován a dezinterpretován.
Touha po svobodě a spravedlnosti zvítězila a vyústila na podzim roku 1989 v sametovou revoluci, která přivodila pád komunistického režimu v Československu. Pražané a všichni obyvatelé českých zemí se opět mohli svobodně nadechnout, a vyslovit bez obav své názory jak na věci světské, tak na záležitosti duchovní. Od počátku 90. let 20. století mohly naplno pokračovat snahy o návrat Mariánského sloupu na Staroměstské náměstí v Praze. Tohoto nelehkého úkolu se již od roku 1990 zhostila Společnost pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, která v roce 1997, na základě výběrového řízení, svěřila zhotovení kopie sochaři Petru Váňovi z Karlíku u Prahy a nově založené Mariánské kamenické huti. Dřík sloupu byl vyroben z kusu pískovce pocházejícího z Indie, kámen pro patku věnovalo italské město Vitorchiano, blok pískovce na sochu daroval Martin Peroutka. Dokončený podstavec s dříkem sloupu byl umístěn v zahradě kláštera sester boromejek pod Petřínem, kopie Panny Marie byla umístěna dočasně (2003-2020) poblíž bočního vchodu do kostela Matky Boží před Týnem, schody, dlažba a balustrády spodní části se nalézaly v depozitáři v Jaroměři.
Zatímco Mariánský sloup byl pro svůj návrat na historické místo připraven, pokračovala svobodná diskuse o historickém, politickém a náboženském rozměru tohoto znovuvztyčení, do které se zapojili nejen Pražané, ale lidé ze všech koutů českých zemí. Tisíce občanů deklarovaly politickému vedení hlavního města Prahy své přání obnovit Mariánský sloup. V červenci roku 2017 vydal Odbor stavební a územního plánu Magistrátu hlavního města Prahy rozhodnutí o umístění stavby obnoveného Mariánského sloupu bez nutnosti vydání stavebního povolení s odůvodněním, že „záměr prakticky navrací na Staroměstské náměstí část kompozice tohoto prostoru, jejíž funkce a umístění byly ověřeny dlouhým obdobím její existence“. Dlouholeté úsilí všech zastánců návratu Mariánského sloupu, jehož politickým ztělesněním se stal zastupitel hlavního města Prahy Jan Wolf, bylo stvrzeno konečným kladným rozhodnutím Zastupitelstva hlavního města Prahy ze dne 23. ledna 2020.
Pražané a obyvatelé českých zemí žijí dnes ve svobodné zemi se svobodně zvolenými politickými představiteli již tři desetiletí. Prezidentem České republiky je Ing. Miloš Zeman, dr. h. c., předsedou vlády České republiky Ing. Andrej Babiš, a primátorem hlavního města Prahy MUDr. Zdeněk Hřib. 36. arcibiskupem pražským a 24. primasem českým je Jeho Eminence Dominik kardinál Duka OP.
Jakkoliv lidé požívají výhod svobodné společnosti a nejlepší životní úrovně v celé historii, bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení, zdá se však, že žijí v době krize víry a krize duchovní, kterou provází postupná ztráta tradičních hodnot v rychle se měnícím světě a společnosti. Nyní, v roce 2020 po Kristu, kdy zasáhla celý svět pandemie virové choroby, známé jako covid-19, jsou Pražané opět vystaveni zkoušce duchovních a lidských hodnot.
Nechť je obnovený Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze pro všechny následující generace symbolem usmíření, vítězstvím lidskosti, tolerance a svobody nad nenávistí, nesnášenlivostí a útlakem. Nechť je ztělesněním úcty k dějinám, která nikdy nepodléhá osudné nevědomosti.
V Praze dne 15. srpna 2020
