Projekt elektronické zdravotní knížky a státních maturit mají jedno společné: jejich vývoj trval dlouho, stály hodně peněz – 2 mld. respektive 1,5 mld. - a neplní svůj účel. Podobně, jako je obtížné stanovit, které zdravotní výkony spadají do základní péče a které jsou nadstandardní, je obtížné vymezit průnik znalostí, které má ovládat středoškolsky vzdělaný student. Bez ohledu na to, zda je absolventem gymnázia, průmyslové školy strojnické, nebo střední školy polytechnické. Koruna Česká je však znepokojena skutečností, že strany vládní koalice mají občas tendenci tyto projekty opustit bez toho, že by vytčeného cíle bylo dosaženo. Někdy dokonce i před doběhnutím pilotních projektů, jak to nyní vidíme v případě IZIP. Považujeme takové řešení za nesystémové a nehospodárné. Navíc z pohledu státních zakázek se průběh jejich realizace neliší od tendru na letouny CASA. Pokud příslušné orgány dovedou s takovým zpožděním odhalit neprovedené výběrové řízení u tohoto kontraktu, jak je možné vyplatit honoráře za projekty výše uvedené a prokazatelně nefunkční? Ať jde o padáky, které se neotevírají, Pandury, které je třeba opancéřovat, vlnící se dálnici, dobrovolný IZIP či nedoladěné státní maturity – řešení musí být podle našeho názoru pouze jediné:  „Vrátit k dopracování! “ Není nám jasné, nad čím vláda v této věci bádá.

Pavel Andrš, člen Předsednictva Koruny České   

  • 1