Královská rodina

Prosincové číslo časopisu Téma přineslo velmi zajímavý rozhovor s JCKV Karlem Habsburským (vnukem posledního českého krále Karle a současným následníkem trůnu).

Nedovolím si srovnávat monarchii s občanskou demokracií, protože jedno je státní forma, a to druhé forma vládnutí. Podstatným prvkem, který charakterizuje monarchii, je prvek kontinuity. Je tím, na co se lze ve státě dlouhodobě spolehnout, tedy že se s obavami a děsem nečeká na to, jak dopadnou příští volby. Zažíváme to stále znovu u voleb, které ukazují nevýhody neexistence kontinuity. Takže kontinuita je podle mne tím nejdůležitějším faktorem. Když se podívám na posledních sedmdesát osmdesát let, kdy v Evropě existovala (a ještě dnes existuje) celá řada monarchií, je zřejmé, že byly vlastně vždy příkladnými demokraciemi, což by se u všech republik v Evropě nedalo vždy tvrdit. To ukazuje, že prvek kontinuity v podobném případě o něčem vypovídá.

Celé číslo časopisu je dostupné online po zaplacení jednorázového poplatku.

Rozhovor vedl novinář Vladimír Mertlík, který už dříve vedl s arcivévodou karlem rozhovor pro regionální televizi, který je dostupný na Youtube zde: https://youtu.be/QVm_19tS4Z8

Vaše Císařské a Královské Výsosti, rádi bychom se Vám jménem českého národa omluvili za všechna nedopatření, která mohla v průběhu naší společné historie narušit naši vzájemnou důvěru. Totalitní režimy minulého století vyučovaly historii zkresleně. Říkali nám o Vás jen to špatné, a to i přesto, že Vaši předkové nám jako česká knížata a čeští králové vládli úspěšně více než tisíc let. Zároveň zamlčovali naše vlastní selhání a chyby, které mohly oprávněně narušit Vaši důvěru ve svůj lid. Lidé nejsou dokonalí, proto se králové i prostí lidé mohou ve svém jednání dopouštět různých chyb. Je však zcela nepřijatelné na těchto chybách stavět a účelově posilovat atmosféru vzájemné nedůvěry.

Vážíme si odkazu našeho posledního českého krále blahoslaveného císaře Karla, který se za český národ modlil na smrtelné posteli, a který obětoval svůj život za budoucí mír všech svých národů. Jsme si vědomi toho, že zemřel i za nás a naše současníky, ale jsme si rovněž vědomi toho, že i naši předkové mají bohužel na jeho úmrtí svůj podíl.

Nechceme se však vracet do minulosti; chceme se podílet na budoucnosti našeho kontinentu jako partneři, kteří vzájemně respektují své historické i současné role a postavení. Proto bychom Vás dnes, Vaše Císařské a Královské Výsosti, čeští princové a české princezny, chtěli poprosit za odpuštění všeho, čím jsme my mohli Vaši důvěru v průběhu dějin zklamat. Děkujeme Vám za všechno, co jste pro náš národ v průběhu dějin vykonali, a zároveň věříme, že si do budoucna můžeme být vzájemně pevnou oporou.


Předneseno v Praze 28. října 2018, u příležitosti výročí 100 let od konce monarchie

Řeč o budoucnosti Evropy, kterou pronesl Karel Habsburský 17. dubna 2018 ve Vídni za přítomnosti ministryně zahraničí Rakouské republiky a dalších významných hostů. Součástí programu setkání byl i krátký film, věnovaný výročí 1918-2018, který informoval o politických aktivitách hlavy habsburské rodiny v uplynulých 100 letech.

Karel Habsburský se stal terčem žaloby, protože v názvu své internetové stránky používá jméno Karl von Habsburg, což prý odporuje rakouským zákonům namířeným proti šlechtě. V osobním kontaktu přitom následník trůnu běžně používá občanské jméno bez „von“ a rodových titulů.

Interview s Karlem Habsbursko-Lotrinským pro časopis Panevropské unie ve výročním roce 2018, ve kterém mluví o nebezpečí nacionalismu, významu střední Evropy a subsidiaritě.

Karel Habsburský při interview pro Českou televizi. Foto: ČT

Ve dnech vrcholících oslav století republiky navštívil Česko také Karel Habsburský, vnuk posledního českého krále a rakouského císaře blahoslaveného Karla I. a následník českého trůnu. V Brně přednášel studentům Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a poskytl rozhovor České televizi.

Krátký filmový dokument vznikl u příležitosti 100. výročí od zániku monarchie z pohledu současných Habsburků.

Současní představitelé bývalé panovnické linie Habsbursko-Lotrinské dynastie, Karel Habsburský, vnuk posledního rakousko-uherského císaře a českého krále Karla I. spolu se svým bratrem Georgem a synem Ferdinandem Zvonimírem se při příležitosti 100. výročí konce habsburské monarchie rozhodli prostřednictvím ojedinělého dokumentu zveřejnit svůj pohled na dějiny uplynulého století i na problémy současného evropského společenství. Spolu s úvahou, jaké postavení v dnešní Evropě by měla podunajská monarchie, kdyby nedošlo k jejímu rozpadu, hledá dokument odpověď na otázku, co dodnes spojuje země bývalé monarchie a jaký je význam vzájemných vztahů zemí střední Evropy pro zachování společných kulturních tradic, prosperity a bezpečnosti i pro další pozitivní vývoj Evropské unie.

Dnes slaví 57. narozeniny Karel Habsburský, celým jménem: Karl Thomas Robert Maria Franziskus Georg Bahnam Habsburg-Lothringen, legitimní dědic českých králů.

Blahopřejeme!

http://www.karlvonhabsburg.at/

Přestože námitek o „cizáckém“ původu našich posledních panovníků postupně ubývá tak, jak se pod vahou znovuobjevené historické pravdy ztrácí minulými režimy vykonstruované účelové intepretace naší historie, stále se ještě můžeme setkat s námitkami proti původu našich současných následníků. Námitky jsou to většinou až naivní, ale i s nimi je nutné se vyrovnat.

Právě před čtyřmi léty dne 4.července 2011 zemřel ve svém domě v bavorském Pöckingu Jeho císařská a královská Výsost, následník českého královského trůnu Otto Habsburg-Lothringen. Byl prvorozeným synem posledního rakouského císaře Karla I. (jako českého krále Karla III.) a jeho manželky císařovny Zity. Po smrti císaře a krále Františka Josefa I. v roce 1916 se stal Otto korunním princem a následníkem trůnu. Na svou úlohu budoucího panovníka byl připravován od dětství.  Po nešťastném rozpadu Rakousko-Uherska byl s celou rodinou vyhnán na portugalský ostrov Madeiru. Otto von Habsburg-Lotringen celý život věnoval své politické aktivity snahám o sblížení evropských národů, o svět bez zbytečných válek a též odporu vůči nejhorším zlům moderní doby, nacismu a komunismu. Dokladem vztahu Otty Habsbursko-Lotrinského k zemím Koruny české je fakt, že vůbec poslední dopis, který před svou smrtí nadiktoval, byl určen obyvatelům Brandýsa nad Labem u příležitosti vysvěcení kaple blahoslaveného Karla v chrámu Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi.

Otto Habsbursko-Lotrinský 4. července 2011 v ranních hodinách zemřel obklopen svými nejbližšími. Jeho pohřbu z dómu sv. Štěpána ve Vídni, kde sloužil zádušní mši kardinál Schönborn, se mimo rodinných členů, zúčastnili jako smuteční hosté také rakouský spolkový prezident Heinz Fischer, spolkový kancléř Werner Faymann, bývalý spolkový kancléř Wolfgang Schüssel, rakouský ministr zahraničí Michael Spindelegger, a další osobnosti Rakouské republiky.  Ze zahraničních hostů se zúčastnili lichtenštejnský kníže Hans Adam II. s chotí, český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek, švédský král Karel XVI. Gustav s královnou Silvií, belgická princezna Astrid s manželem Lorenzem, arcivévodou Rakouským-Este a mnoho dalších.

Smuteční průvod od svatoštěpánské katedrály ke Kapucínské hrobce, tradičnímu místu posledního odpočinku habsburských a habsbursko-lotrinských panovníků, provázely tisíce hostů a také čestná jednotka rakouské spolkové armády. Mezi přihlížejícími po cestě smutečního průvodu a u Kapucínské hrobky jsme byli vedle Maďarů, Slovinců, Chorvatů í my, čeští monarchisté, a loučili jsme se se svým králem.

Zachováme navždy Vaši památku a modlíme se za Vás, Vaše Císařská a Královská výsosti. R:I:P

  • 1