Ve dnech vrcholících oslav století republiky navštívil Česko také Karel Habsburský, vnuk posledního českého krále a rakouského císaře blahoslaveného Karla I. a následník českého trůnu. V Brně přednášel studentům Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a poskytl rozhovor České televizi.

Karel Habsburský zdůraznil potřebu užší spolupráce států na území někdejšího Rakouska-Uherska. Spíše než o společenství národních států se jedná o společenství regionů, které mají společnou historii, které prošly společným kulturním vývojem, které mají proto i dnes společné zájmy. Navíc region spolupracujících menších států může být protiváhou Německa či Francie v rámci Evropské unie.

Jsem eurooptimista. Jsem někdo, kdo vždy věřil, že Evropa funguje. A to ne proto, že jsme tak rozdílní, ale proto, že máme společnou historii a společné hodnoty. My v Evropě, všechny státy, jsme utvářeni křesťanskou představou o světě.

Proto taky máme v evropské politice sociální komponenty, proto hraje odpovídající roli rodina, proto je to taky viditelné v architektuře všech oblastí, jak se naše představa o světě v čase vyvíjela a jak má pro nás i v dnešní společnosti svůj odpovídající význam. Proto nemám vůbec strach, že se teď Evropa rozpadne s těmi těžkostmi, jaké teď má.

Samozřejmě může vždy dojít k situacím, kdy se jedna země odloučí, jako například teď snahy Velké Británie v rámci brexitu, ale nemyslím si, že to něco změní na roli Evropy v rámci její historické spolupráce. Evropa dnes ve světě zastupuje jisté základní principy. Svobodně demokratické zřízení, sociální aspekty v hospodářství, to je něco, co Evropa poměrně zřetelně reprezentuje. A to bude v budoucnosti stále důležitější, jak se ostatní systémy stávají radikálnějšími, tak bude stále důležitější tyto základní principy prosazovat. A v tom musí Evropa držet pospolu a také bude držet pospolu.

Karel Habsburský mluvil také o svém dědovi blahoslaveném Karlovi I. a ve vztahu k roku 1918 uvedl, že nemá smysl snažit se otočit kolo dějin nazpět a snažita se navázat přesně tam, kde skončilo Rakousko-Uhersko, ale je třeba přemýšlet nad tím, co udělat v dneštní situaci. Pro evropskou spolupráci zdůraznil potřebu dodržování principu subsidiarity, tedy řešení věcí pokud možno na nejnižší úrovni, a zároveň o zodpovědném přístupu k problémům, ke kterým je potřeba evropská spolupráce a hledání společného postupu.

Více:

  • 1