Koruna Česká, monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska je zděšena a znechucena způsobem, jakým byla pošpiněna nejen posvátná kaple sv. Václava, patrona naší země, v chrámu sv. Víta na Pražském hradě, ale i posvátný akt pomazání českého krále p. Jílkem a jeho pomocníky. Čin pana Jílka a spol. je aktem proti Ústavě České republiky, (zák. č. 1/1993 ze 16. prosince 1992), která v Preambuli říká: „My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného českého státu, věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české ...“. K tradicím Zemí Koruny České patří i hrdost na titul českého krále a jeho korunovaci spojenou s pomazáním, která byla, a soudě podle zájmu o občasné výstavy korunovačních klenotů, dosud je pro mnoho Čechů symbolem suverenity státu.

Koruna Česká konstatuje, že aktivity p. Jílka v katedrále sv. Víta jsou zcela nesmyslné - akt tzv. pomazání je aktem od počátku nicotným. Připomínáme faktograficky, že při skutečné intronizaci může krále pomazat, resp. posvětit pouze biskup, protože pomazání krále vychází z předání duchovní pravomoci v rámci apoštolské posloupnosti a v té jedná pouze biskup. Při pomazání krále je proto biskup zcela nezastupitelný (na rozdíl třeba od biřmování). Kněz to tedy nemůže učinit nikdy a to ani s povolením papeže, podobně jako to nemůže učinit jáhen. Právo pomazat krále nepatří dokonce ani všem biskupům, ale v případě českého krále je výsadou pražského arcibiskupa, nebo, pokud není stolec obsazen, může je provést arcibiskup olomoucký. Kterýkoli jiný biskup by mohl pomazat českého krále jen se zvláštním pověřením, nejspíš jako papežský legát. Žádné tituly nebo řády, udělované panem Jílkem nelze samozřejmě považovat za platné.

Koruna Česká, monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska usiluje o změnu státního zřízení na monarchii, o přijetí a návrat legitímního pretendenta českého královského trůnu, potomka Přemyslovců. Legitimními následníky českého trůnu jsou ve smyslu Zlaté buly sicilské, (jejíž 800. výročí vydání si připomeneme 26. 9. 2012) a na ní navazujících zákonů arcivévoda Karel Habsbursko-Lotrinský a jeho syn Ferdinand Zvonimír.

  • 1