Z médií

Čestný předseda KČ Václav Srb byl v sobotu 8. prosince hostem pořadu Politické spektrum na ČT24, který byl věnován tématu lidských práv a občanské společnosti.

Téma pořadu bylo zvoleno v souvislosti se dnem lidských práv slaveným 10. prosince a výročím třiceti let od snídaně českých disidentů s francouzským prezidentem Mitterandem.

Záznam pořadu můžete vidět na webu ČT24

Předseda KČ Petr Nohel poskytl rozsáhlý rozhovor Hospodářským novinám u příležitosti stého výročí událostí roku 1918.

Václav Srb | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Václav Srb, čestný předseda Koruny České, poskytl u příležitosti našeho Pochodu za monarchii rozhovor pro Lidové noviny.

Zatímco lidé o víkendu slavili vznik republiky, monarchisté si připomínali konec království. V neděli kráčel Prahou pochod, který organizovala monarchistická strana Koruna česká. „Vývoj na Pražském hradě, v sídle českých panovníků, je v posledních letech takový, že minimálně na polovinu obyvatelstva působí dojmem, že by o alternativě bylo možné aspoň diskutovat,“ řekl v rozhovoru pro LN čestný předseda strany Václav Srb s tím, že návrat k monarchii podle něj začíná být seriózní alternativa.

Celý článek: Habsburkové nikdy neřekli ano, chci český trůn. Ale zatím nikdy neřekli ne, říká čestný předseda monarchistů

Čestný člen KČ a významný historik Jiří Rak promluvil v rozhovoru pro týdeník E15 o problémech spojených se současnými oslavami vzniku Československa:

Vznik Československa je zatížený třemi lžemi. Lží o utrpení, lží o boji proti Rakousku a lží o českém charakteru. Děti se stále učí o rakouském útlaku, aby se vzápětí dozvěděly, jak v té době vznikala vrcholná díla české literatury, říká historik Jiří Rak.

Celý článek: Vznik Československa zatěžují stále živé lži o utrpení pod Rakouskem, říká historik Jiří Rak

Sociální sonda Hospodářských novin ke 100. výročí rozpadu Rakouska-Uherska ukázala, že 46 % lidí si myslí, že vznik ČSR byla chyba a kdyby zůstala monarchie, byli bychom na tom dnes lépe. 39 % by podpořilo obnovení Rakouska-Uherska i v současnosti.

Dotazník Hospodářských novin byl šířen online, a nejedná se tedy o zcela reprezentativní průzkum veřejného mínění (jako byl například nedávný průzkum společnosti SC&C pro Český rozhlas, který ukázal, že podle 41 % lidí bychom se měli lépe, kdyybchom zůstali součástí Rakouska-Uherska, a 13 % lidí považuje monarchii za nejlepší státní zřízení). Přesto však i v tomto případě byl dle věku, vzdělání, pohlaví a regionu vytvořen model, který splňuje demografické rysy České republiky, takže výsledky mají větší vypovídací hodnotu než pouhá webová anketa.

Zatímco 46 % respondentů souhlasilo s názorem, že kdyby zůstala monarchie, byli bychom na tom lépe, jen 43 % bylo proti. Obnovení Rakouska Uherska by podpořilo 39 % lidí, zatímco 56 % bylo proti. Obnovení Československa by naproti tomu podpořilo 43 % respondentů a 51 % bylo proti. Vidíme tedy, že podpora obnovení Československa je vyšší, ale nikterak výrazně, což zvláště v tomto v roce velkolepých oslav Československa stojí za pozornost. Je škoda, že v rámci průzkumu nedostala prostor také otázka na obnovení Českého království jako takového; bylo by zajímavé tento výsledek porovnat s podporou obnovení Rakouska-Uherska.

Důležitým argumentem, který lidé uváděli pro obnovu Rakouska-Uherska, bylo že velká říše dokáže na politickém i hospodářském poli více než malé státy.

"Považuji mnohonárodnostní monarchii za nejlepší možné řešení pro vývoj národů střední Evropy a rozvoj zdejšího území. Konstituční monarchie z principu posuzuje věci v delším časovém horizontu, než je jen aktuální volební období. Republikánstvím jsme zabili čas velkých vizí," dodává jeden z dvou tisíc dotázaných.

Infografika ukazující výsledky

Zdroj: Bylo by lepší, kdyby Rakousko - Uhersko přežilo? Řada Čechů si myslí, že ano, ale chtěli by v něm rovné postavení (celý článek je dostupný předplatitelům HN, případně po zaplacení malého jednorázového poplatku)

Petr Nohel byl hostem televize DVTV ke stému výročí rozpadu Rakouska-Uherska.

Kdybychom před sto lety zůstali v jednom státě, pravděpodobně by nás minul nacismus i komunismus, míní předseda Koruny České Petr Nohel. Jeho strana usiluje o obnovu monarchie v současných hranicích. Měli jsme zůstat součástí Rakouska-Uherska a stát reformovat tak, jak si přál král Karel, vysvětluje Nohel. Prezident je sice nejvyšší, ale pořád jen úředník, který má za deset let padla, nikdy nebude mít takovou morální autoritu jako panovník, domnívá se.

Rozhovor můžete zhlédnout zde: Republika selhala, s králem v čele bychom se dnes měli lépe, tvrdí monarchista Nohel

Předseda Koruny České Mgr. Petr Nohel byl dne 22. 10. 2018 hostem speciálního pořadu na téma výročí rozpadu Rakouska Uherska na rozhlasové stanici Český rozhlas Plus.

Český rozhlas Plzeň pozval na středeční podvečer druhou skupinu zástupců kandidátek, kteří se ucházejí o hlasy občanů v nadcházejících komunálních volbách do Zastupitelstva města Plzně.  Moderátor požádal přítomné kandidáty o vyjádření svých postojů, názorů a záměrů na téma: bezpečnost, doprava, ekologie, elektronizace úřadů a využití veřejného prostoru.

V předvolební debatě ke komunálním volbám zastupoval Korunu Českou Jan Drnek, člen předsednictva KČ a spisovatel a vychovatel mládeže. V debatě zmínil programové priority Koruny České v Plzni, jako je obnova historické budovy kasáren 35. pěšího pluku, kterou zcela zbytečně zbořili komunisté roku 1969, podpora městské hromadné dopravy včetně zavedení okružních linek nebo zřízení pěší zóny v historickém centru města.

Debatu si můžete poslechnout na webu Českého rozhlasu Plzeň.

V souvislosti s 80. výročím Mnichovské dohody vyšel na serveru Lidovky.cz rozhovor se spisovatelem a historikem Janem Drnkem, členem předsednictva Koruny České, který napsal tetralogii o alternativní historii Československa, začínajcí právě obdobím Mnichovské dohody z roku 1938 a zkoumající možný vývoj událostí, pokud by Československo namísto kapitulace zvolilo odpor proti německé agresi.

Hledal jsem způsob, jak k problematickému tématu Mnichova proniknout. Navíc klasickou, historickou metodou už to zpracovala celá řada lidí, mně ale tenhle postup přišel příliš povrchní a slabikářový, nepovažoval jsem to za solidní zkoumání. Přelomem pro mě byla četba knihy Kennetha Mackseyho o alternativní historii invaze do Velké Británie. Tehdy mě napadlo, že tohle je přesně ta forma, kterou potřebuji.

Rozhovor si můžete přečíst zde: Mnichov nám zlomil páteř, měli jsme se nacistům bránit, říká autor románu o alternativní historii Československa

Jan Drnek je citován také v článku Československo se chtělo, mohlo, a proto i mělo bránit.’ Historici hodnotí odkaz Mnichova 1938

Více o knize Žáby v mlíku si můžete přečíst například na webu Databáze knih.

Koruna Česká - monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska měla v sobotu 26. května zastoupení v pořadu Politické spektrum na ČT24. KČ v pořadu věnovaném úloze pomníků v dějinách representoval RNDr. Radim Špaček. Dalšími diskutujícími byli Ing. Michal Simkanič z České pravice a MUDr. Lubomir Necas ze Strany Práv Občanů.

Zastupitelstvo Prahy 6 chystá ke Koněvově soše přidat tabulky s informacemi o jeho dalším „působení“ po roce 1945 – krvavé potlačení maďarského povstání, berlínská zeď, a zejména účast na okupaci Československa v srpnu 1968. Je takové vysvětlování správné? Je Koněvův pomník symbolem sovětských okupantů nebo obyčejných vojáků, kteří bojovali ve druhé světové válce? Jaký je vůbec osud pomníků v Čechách?

Záznam pořadu najdete na webu ČT24: Osud pomníků v ČR

  • 1