Enrico Fratangelo, starosta Castellino del Biferno v Mulise, není legitimista. Působí jako loajální státní úředník Italské republiky a jak říká, "zpíval jsem hymnu Itálie z plna hrdla.". Ale v posledních několika měsících, kvůli pandemii coronaviru a následné krizi, Fratangelo začal praktikovat to, co by se dalo nazvat nazvat místní legitimistickou politikou. Začal tisknout peníze zvané ducati, nesoucí erb Království obojí Sicílií, obrazy Panny Marie nebo Svatých, a nesoucí nápis:

"Vzkvétající a mírumilovná komunita Neapolského království, hrabství Molise, země pracujících a vlastenců s názvem Brigandé. Od roku 1861, země nezaměstnanosti a emigrace."

Tyto ducati mají být použity pro podporu chudých během krize, a navazují tak na královský zákon z roku 1831, který zavedl "dávky v nezaměstnanosti pro ty, kteří absolutně nemůžou pracovat, a jejich rodinu". Ve světle naprosto katastrofální reakce republiky na současnou krizi je Fratangelovo řešení legitimistické dvěma způsoby, symbolickým a praktickým. Symbolicky slouží jako připomínka historie, vlastenectví a věrnosti tradici, která přežila několik pokusů o vymazání. V oblasti symbolů nemohou být legitimisté nikdy poraženi, protože naše symboly jsou samy o sobě pravdivé a pravé, ať už historicky, liturgicky nebo kosmologicky. Prakticky se jedná o účast na společném blahu a rekultivaci staré suverenity v souladu se zákony, které nebyly nikdy zrušeny, ale pouze potlačovány staletou tyranií, která se snaží odstranit tisíc let historie ze srdcí a myslí těch, které zotročuje.

Tato akce je podobna tomu, co udělalo oněch 1603 rakouských obcí, které v letech 1931 až 1938 udělily čestné občanství Jeho Výsosti arcivévodovi Ottovi Habsburkému, mě přivádí k úvaze o možnostech, které tato lokální legitimistická politika znamená pro budoucnost našeho hnutí. Ve světě, kde se pravice stále více tříští mezi mnohá různá hnutí s radikálně odlišnými ideologiemi, by tyto drobné, symbolické a praktické akce mohly být skutečně významným bojištěm, které můžeme získat zpět. Ať už "pravice" zůstane rozdělena mezi integrátory nové vlny, nelogické reakcionářství nebo národní "konzervatismus" (pozn. překl. autor zde vychází ze situace v USA), a nebo jedna z těchto forem převládne, legitimismus bude v těchto místních komunitách přetrvávat. Je to snad jen ta takzvaná Benediktova cesta? (pozn. překl. Benediktova cesta je pojem z knihy publicisty Roda Drehera, jenž spočívá ve vytváření malých ohnisek křesťanské kultury navzdory nepřátelskému světu) Nezkoumal jsem tuto tezi dost do podrobna, abych to mohl vyloučit, ale spíše bych poukázat na skutečnost, že legitimistické politiky mají regenerační charakter na veřejný život.

Samozřejmě je docela dobře možné, že se nic nestane. Dokonce i plně obnovený křesťanský, "integrální", svět by měl stejné utrpení, stejný hřích, stejnou korupci jako dnes. Obnovený svět by nebyl lepší, ale přesto, naše dílo je dobré. Ať už se pokusíme jakkoli obnovit dobro, které se rozpadá, plníme své poslání, svěřené nám Bohem; praktikujeme legitimistickou politiku.

Matthew Scarince


Tento článek vyšel na stránce The War for Christendom ~ Hapsburg Restoration Movement jako Brief Reflection on Localist Legitimism. Se svolením autora přeložil Vojtěch Círus.

  • 1