Se socialismem nemáme nic společného, přesto jsme sociální - společenství je pro nás víc, než jedinec.

Oligarchiscký kapitalismus nechceme, přesto chceme volný trh a svobodné podnikání. Chceme, aby se takové věci, jako právo, spravedlnost, pravda a podobně nedaly koupit. Chceme, aby nám nevládky peníze.

Zákony a pravidla proto musí být zakotveny v něčem jiném, než v moci byrokracie nebo finančníků.

Chceme, aby nade vším a nade všemi stála hierarchie hodnot, které udělaly Evropu Evropou, hodnot, o kterých se nehlasuje a které jsou mimo jakoukoliv volbu či relativizaci.

Chceme, aby se zákony a pravidla odvozovaly od těchto hodnot, ne jen od momentální pragmatické výhodnosti.

Chceme, aby lidský život měl smysl, aby směřoval k ušlechtilému cíli, tedy aby byl dobrou službou něčemu, co význam člověka přesahuje.

Chceme demokracii, ale tam, kde vládnou peníze, demokracie není, protože i média a výsledky voleb se dají koupit.

Chceme, aby platnost a tvorbu pravidel někdo hlídal. Ten někdo nesmí být závislý na majetku, penězích a na ničem jiném, než na oné nadřazené hierarchii hodnot, musí být nejvyšším služebníkem těchto hodnot. Ten někdo musí navždy obsadit mocenský vrchol, aby pro dravce nemělo smysl o něj usilovat a aby politika nesměřovala k diktatuře. Jediná osoba splňující tyto požadavky je dědičný dynastický a křestanský panovník vázaný odpovídající konstitucí.

Nejsme enviromentalisté. Pokud je původ člověka přirozený, pak je součástí přírody a jeho zasahování do světa je záležitostí evoluce. V tom případě nelze přírodu od člověka oddělit nebo ji od jeho působení očistit. Člověk nemůže mít úmysl sám sebe vyhladit. Pokud je původ člověka nadpřirozený, pak není součástí přírody, ale je součástí stvoření a byl stvořen s nějakým úmyslem, má nějaký úkol. Jeho působení není věcí vědy a enviromentalismu, ale je součástí teologie.

Věda je realizována člověkem a nemůže mít od člověka patřičný odstup.

Teologie stojí na zjevení a pokynech toho, kdo není člověk a odstup má, protože člověka i svět stvořil.

Pokrok sám pro sebe je nesmysl, protože záleží na směru, kterým chceme pokročit. Směr závisí na cílech, a ty se mění.

Rovnost je nesmysl, protože nikde reálně neexistuje a nikdy neexistovala. Iluze o něčem, co se ve světě nevyskytuje ani jako potencialita. Snahy o rovnost se vždy zvrhnou v úsilí o stejnost či průměrnost.

Ekonomika je nauka, která nebere v potaz, že to podstatné, co tvoří lidskou společnost (láska, přátelství, vstřícnost, vlídnost apod.) je nevýdělečné. Proto systémy postavené jen na ekonomice společnost ničí a rozkládají, případně ji mění v mraveniště. Ekonomika má být jen služkou společnosti, v žádném případě tím, co jí vládne a řídí.

Nelze se bavit o moci, dokud se neshodneme na tom, co moc je, kde se ve světě bere a jaký je její zdroj. Pokud nedokážeme definovat, proč moc člověka tolik láká a proč sama na sobě vytváří takovou závislost člověka, zůstává moc největším nebezpečím pro lidskou společnost.

Věda se mocí nezabývá, pouze politologie se zabývá mocenskými systémy.

Teologie říká, že zdrojem veškeré moci je Bůh, a člověk touží po moci proto, že je ve vzpouře proti Bohu a chce být jako On, chce Boha nahradit sám sebou (viz dědičný hřích).

Proto musí být moc spojena se službou Bohu a bližním. Užívání moci čistě pro osobní prospěch je vždy destruktivní a neoprávněné.

Jan Drnek

  • 1