Druhou neděli v květnu se v našich zemích tradičně slaví Den matek, díkuvzdání dětí svým matkám o otců matkám svých dětí. Je to výraz hluboké úcty k ženě, matce, do které lze zahrnout i úctu k duchovnímu mateřství žen, které se vzdaly vlastní rodiny pro službu potřebným, dětem i jejich rodičům. Nediskriminuje ani ty, které matkami ještě nejsou, ale mohou se jimi stát.

Letošní Den matek připadá na 9. květen, na 129. výročí narození služebnice Boží Zity, císařovny rakouské, královny české a uherské, manželky, matky a vdovy. Připomeňme si její život, zamysleme se nad ním a zároveň prosme  prosme o její přímluvu a zázrak, potřebný k blahořečení. Ve svém dlouhém pozemském životě poznala světskou slávu i ponížení. Na sklonku života víra v Boha a Boží Prozřetelnost jí dávala dávala sílu překonávat všechny těžkosti.

Princezna Zita se narodila 9. května 1892 jako 17. z 24 dětí sesazeného parmského vévody Roberta a jeho druhé manželky. Se svým budoucím manželem, arcivévodou Karlem se setkala ve Františkových Lázních. Oba poznali, že spolu chtějí žít, pomáhat si a vychovávat děti. Svatbu měli 21. října 1911 a první období společného života, které Zita považovala za nejšťastnější ve svém životě, prožívali na zámku v Brandýse nad Labem. Po atentátu v Sarajevu se stal arcivévoda Karel následníkem trůnu, velel na frontách světové války a po dvou letech, v prosinci 1916, po smrti císaře Františka Josefa I. se stal rakouským císařem, českým a uherským králem. Císařovna Zita podporovala všechny mírové snahy císaře Karla. V té době byl poradcem císaře moravský kněz, jezuita, prof. Alois Musil. Když se narodila jeho neteř, císařovna se stala její kmotrou. Při příležitosti jeho nedožitých stých narozenin prof. Musila v roce 1968 byly přeneseny jeho ostatky do rodného Rychtářova na Moravě. K této události byla pozvána i císařovna Zita, ale do Československa, stejně jako do Rakouska, tehdy nesměla.

Závěr života prožívala ve švýcarském Zizersu a byla šťastná, když v roce 1982 směla po 62 letech navštívit Rakousko. U příležitosti jejích 95. narozenin (1987) vyšlo v Lidové demokracii přání všeho nejlepšího paní Zitě Burbonové. Cenzura nepochopila, o koho se jedná a přání bylo uveřejněno. Císařovna Zita zemřela 14. března 1989 a 10. dubna téhož roku byla pohřbena ve Vídni. V roce 2008 dala Kongregace pro svatořečení souhlas k zahájení procesu blahořečení služebnice Boží Zity.

Služebnice Boží Zita prožila dlouhý život vždy v blízkosti Boží, měla velkou úctu k Nejsvětější Svátosti a byla vděčná, že se mohla zúčastnit mše sv. Jako vdova bez prostředků, odkázaná na cizí pomoc, vzorně vychovala svých 8 dětí. Celý život se modlila za země, ve kterých vládl její manžel, bl. císař a král Karel a ve kterých byla také ona císařovnou a královnou. 

Modleme se za její blahořečení , aby Bůh svoji služebnici Zitu oslavil zázrakem a ona se přimlouvá u nebeského trůnu, aby zavládly „hojnost, pokoj v naší zemi“.

Josef Pejřimovský

Podle Filipa Zdeňka Lobkowicze OPraem., opata tepelského, „Novéna v duchu služebnice Boží Zity“, 1.tschechische Aufgabe, Kunstverlag Josef Fink,Lindenberg 2020, ISBN:978-3-95976-274-8, doplněno a upraveno

  • 1