Levice již dávno nechrání zájmy utlačovaných proletářů. Nedělala to ani před 100 lety. Zájmy utlačovaných byly levicovým politikům vždy dobré jen k tomu, aby se skrze jejich obranu dostali k moci. Jakmile levice ovládne stát, snaží se udělat proletáře úplně ze všech jeho občanů, protože pak může v zájmu jejich ochrany všechny obyvatele dirigovat a poručníkovat. Je třeba odstranit kapitalisty, ale i živnostníky a vůbec kohokoliv, kdo ochraňovat nepotřebuje. Pro levici je přijatelný pouze ten jedinec, který ochranu potřebuje, kterému by někdo ubližoval, kdyby zde nebyl levičák – ochránce.

Fenoménem doby je zelená levice. Ta se dostává k moci tím, že chrání zájmy přírody v celoplanetárním rozměru. Chrání je před člověkem a současně pro člověka. To se nevylučuje, říká se tomu dialektika. Nerozumní, neregulovaní a neporučníkovaní lidé by si planetu zničili a pak by sami zahynuli na následky své nerozumnosti. Proto je třeba lidstvo ochránit před ním samým. K naplnění tohoto ušlechtilého cíle je pochopitelně zapotřebí nejprve celé lidstvo ovládnout. Abychom zachránili přírodu pro všechny a pro budoucí generace, je třeba si ji odepřít. Abychom zachránili život, je třeba přestat žít.

Kapitalista nemá ušlechtilé cíle. Řídí se zákonem maximalizace zisků a minimalizace nákladů. Jeho konečným cílem je odstranění a pohlcení veškeré konkurence, získání všeho a za nic. Volná soutěž je pouze první etapou zápasu, který zákonitě vede k poslední fázi, kdy největší žralok sežere všechny ostatní a všeho se zmocní. Ti ostatní, kteří prohráli a kterým se všechno vzalo, jsou potom jaksi zbyteční a na světě navíc. Už je k ničemu nepotřebuje, a ještě by se o ně musel starat, což by znamenalo náklady = vyhozené peníze.

Fenoménem doby je kapitalista sociální, tedy kapitalista, který uznal, že přebytečné lidstvo nelze jen tak vyhladit, a kromě toho ty chudáky potřebuje, protože kdyby tu nebyli, neměl by kdo obdivovat jeho úspěch a závidět mu. Chyběl by důkaz jeho úspěchu. Když už se o ně má postarat, musí se všichni stát zaměstnanci jeho firmy. K tomu je třeba si celé státy a nakonec celý svět zprivatizovat, proměnit je v obří firmu a pak ale budou poslouchat, makat a pobírat plat.

A zde, ve vrcholné fázi kapitalismu, dochází k historickému zázraku. Kapitalismus splyne se socialismem a pravice s levicí. Rozpory zmizí. Kvantita rozmanitosti se změnila v novou kvalitu jednoty. Byl nalezen společný jmenovatel.

Velký kapitalista se na této rovině uvažování dojemně shodne s velkým levicovým regulátorem v tom, že je třeba proměnit veškeré lidstvo v proletariát, o který se musí někdo starat v jeho vlastním zájmu. Proletariát by sám neochránil svá práva, kdyby nebyl správně řízen a veden. Zničil by si planetu a zahubil by se. Nezorganizoval by si práci a neuživil by se. Lidé, kdyby se jim ponechala svoboda, by se jen hašteřili a prali mezi sebou a ubližovali by si. Nikdy by se na ničem nedohodli. Všechny vytvořené hodnoty by nerozumně projedli a probendili v zábavách, nedokázali by efektivně hospodařit.

Vše se názorně ukazuje v krizích, kdy přijde nějaká globální nákaza, jako je čínská chřipka. Kdyby nebylo lidstvo regulováno a kdyby se těm miliardám nezodpovědných sobců nenařizovalo, co smí a co nesmí, došlo by ke strašlivému neštěstí a lidstvo by vymřelo. Nelze dopustit, aby si lidé o sobě rozhodovali sami, oni to neumí, neví, co je správné, nemají přehled a dostatek informací, nezorganizují se sami, nedovedou si stanovit priority.

A právě proto se nemůžeme divit, že se nám představitelé levice spojují s největšími kapitalisty v zemi. Je jen pochopitelné, že mají společný zájem ochránit obyvatelstvo země před ním samým. Jsou přece ti jediní zodpovědní, kteří tu zbyli, jediní s dostatečným přehledem a dostatkem informací. A kapitalista má shodou okolností i odpovídající prostředky. Je třeba mu pomoci zprivatizovat stát i jeho rozpočet a proměnit ho v soukromou firmu. K tomu se musí zničit jakékoliv jiné podnikání, střední třída, hlavně živnostníci, a ze všech udělat proletariát, zaměstnance. Dejte pokoj s volným trhem, to bychom se vraceli do první fáze procesu kumulace kapitálu a moci, a skončilo by to stejně. Tím už jsme přece prošli. Je vlastně jedno, jestli bude levice ovládat stát přímo, jako v minulosti, nebo jako firmu ve spolupráci s jediným zbylým vítězným kapitalistou. Důležité je, aby byl naplněn hlavní účel, totiž ochrana všeho obyvatelstva před ním samým, před jeho nezodpovědností, hloupostí a nevyspělostí. Tím se otevírá možnost zachránit i přírodu v rámci státu například tím, že do ní nikoho nepustíme. Ochráníme i historické památky (i Pražský hrad) tím, že tam nikoho nepustíme.

A my máme uvědomělý lid. Značné procento obyvatel takovou ochranu přímo vyžaduje. Lidé si uvědomují svoji vlastní nedostatečnost, nepřipravenost ke svobodě, svou nezodpovědnost a lehkomyslnost, a volají po ochraně. Zvláště nyní, kdy se cítí ohroženi na zdraví. Spolupracují s ochránci, sami aktivně poukazují na sabotéry a vzpurníky. Přejí si, aby někdo jiný, povolanější, zajistil jejich klid, bezpečí a jistoty. Sami se izolují od druhých lidí. Správně vnímají nebezpečí ze strany sobeckých individualistů, kteří by se chtěli uživit sami a znepokojovat proletariát svým podnikatelským úspěchem. Není přece již proč soutěžit v podnikání. Už je dosoutěženo a rozhodnuto, už je znám vítěz, který všechno vyhrál a pak přijal závazek se o nás o všechny postarat.

On nám rozumí. Uvědomuje si, například, jak nás prosté lidi, kteří od rána do večera pracujeme pro blaho celku, znepokojují různí intelektuálové a lidé vzdělaní, jak se nad nás vyvyšují. Proto se rozhodl raději zničit školství a vzdělání. Lidé by si neměli konkurovat ani ve vědomostech, od toho tu máme odborníky, aby nám někdo vykládal svět.

Stojíme na pokraji času blaženosti. Ještě kousek, a už tam budeme. Zmizí rozdíly mezi levicí a pravicí. Zmizí nesmyslné soutěžení o úspěch. Všichni si budeme rovní jako zaměstnanci, proletáři a nevzdělanci. Zmizí všechny znepokojivé faktory a aspekty našich životů. Někdo se o nás zase bude starat. Nebudeme se muset o nic zajímat a ničím se znepokojovat. Za nic také neponeseme zodpovědnost a vinu. Nebudeme se muset honit a někdo nám zajistí dostatek jídla i zábavy. Náš svět bude konečně zase jednoduchý a my se v něm snadno vyznáme. Konec politických nesvárů a hašteření. Všichni politici se budou muset spojit v jednotné frontě pečovatelů o blaho lidu. Vymýtíme všechny nemoci (jednou, někdy). A běda tomu, kdo si sundá roušku. Takové tady nepotřebujeme.

Honza Drnek

  • 1