Komentář k článku „Smlouva Francie a Německa? Franská říše vstala v Cáchách z popela“ ekonoma Vladimíra Pikory na Reflex.cz.

Kdosi moudrý napsal, že dějiny se skutečně opakují, ovšem podruhé zpravidla jako fraška či tragikomedie. Vyhlášení nové Franské říše v cášské falci by toto moudro mohlo potvrdit.

Francouzi a Němci nejsou Frankové, ani Ostrogóti, ani Alemani. Především jim chybí zakládající král Chlodovik, který by se nechal pokřtít a chybí jim ozbrojený apoštol Karel Veliký, který by šířil křesťanství jako jednotící kulturní prvek.

Již projekt EU dostatečně ukázal, že ke sjednocení Evropy nestačí pouze ekonomika a nestačí si říci - Pojďme, budeme se integrovat. Německo - Francouzská integrace opět smrdí jen nadvládou prachů a touhou těch, co je mají, konečně se zbavit té nepříjemné demokracie. Peníze ovšem, jak víme, nesjednocují, ale rozdělují a rozleptávají. Aby to drželo pohromadě, bude muset nastoupit nějaká podoba útlaku, policejní nebo jiná. A nebo se to rozpadne a rozeštve, jako všechno od té doby, co Západ ztratil nepřítele, který jediný ho zřejmě držel pohromadě strachem.

Odvažuji se tvrdit, že bez křesťanství nikdo v Evropě nic dohromady nedá a neslepí. Pouze společná víra a z ní odvozená všemu nadřazená kultura dokázala smířit a ke spolupráci přivést všechny ty odlišné národy, kmeny a národnosti, všechny společenské vrstvy a zájmové korporace. Pouze společné měřítko hodnot vycházející z Desatera a z Evangelia. Jenže takové měřítko hodnot vyžaduje pokoru a musí jím být poměřitelné a posouditelné i ty nejvlivnější a nejprachatější hlavy. A to je právě těmhle hlavám ukrutně nechce akceptovat. To se nám spíš budou snažit vnutit myšlenku, že nějaký předseda nebo prezident je vlastně živoucí bůh a máme se mu klanět.

Začínají být zoufalí, ti hoši a dívky ze Západu. Zaprodali Krista a nic na tom nevydělali. Jen starosti, strach, marnost a prázdnotu všeho, co vytvářejí.

Jestli je nějaká naděje, že odněkud vzejde sémě nové evropské integrace, pak je to skutečně Podunají a střední Evropa. Dědictví Habsburské monarchie, mnohonárodního prostoru sjednoceného společnou vírou a kulturou jako žádné jiné území kontinentu. Ještě to tady máme, ještě to tady zbylo. V Maďarsku, v Polsku a snad trochu i v Rakousku a u nás. A trochu mesiánského komplexu bychom si dovolit mohli.

Honza Drnek

  • 1