O nás

V roce 1918 začala v českých zemích více než sedmdesátiletá éra potlačování monarchismu. Později nebylo možné se k obnovení monarchie otevřeně hlásit, neboť za to podle Hlavy III. zákona 50/1923 Sb. (zákon na ochranu republiky) hrozily tvrdé tresty, které by byly udíleny jak za pokusy o ústavní změny republikánské formy státu, podporu členů panovnické rodiny, nebo třeba jen za zřízení pomníku, který neodpovídal oficiální čechoslovakistické koncepci dějin. Přesto lze vysledovat přinejmenším některé monarchistické myšlenky u mnoha veřejně činných osob. Lze mezi ně počítat skupinu pravicových politiků Československé strany lidové seskupených kolem časopisu Čech, vydavatele Josefa Floriana, publicistu Ladislava Jehličku (později odsouzeného komunisty v monstrprocesu s tzv. Zelenou internacionálou), rožňavského biskupa Mons. Michala Bubniče, jenž pro to musel také snášet nejrůznější ústrky ze strany československé vlády, a nepochybně i velkého meziválečného spisovatele Jaroslava Durycha.

Po roce 1938 samozřejmě utichly i tyto ve své podstatě s monarchismem sympatizující hlasy, a to na více jak 50 let.

Historie novodobého monarchistického hnutí se v českých zemích začala psát až na samotném konci komunistické éry, na jaře 1988. Dne 28. května toho roku zveřejnila nezávislá skupina kolem disidenta Petra Placáka, nazývající sebe sama České děti, v Rudém právu text nazvaný Manifest Českých dětí. Cenzura sama netušila, jak se k článku postavit, a tak jeho podstatné části přetiskla s nadějí, že se tím autoři sami zdiskreditují. Plán nevyšel a České děti tak vešly ve veřejnou známost, a zároveň se jim dostalo z mnoha stran i podpory.

V manifestu, který kompletně vyšel později v 20. čísle samizdatového časopisu Informace o Chartě 77, a mezi jehož 28 signatářů patřily i mnohé známé osobnosti českého disentu a undergroundu, jmenujme například Ivana Martina Jirouse nebo Jáchyma Topola, vyhlásily České děti nepřetržitou existenci Českého království a požadovaly jeho fyzickou obnovu. Další články manifestu obsahovaly požadavky na vrácení majetku šlechtickým rodům a církvím, a také silně akcentovaly problémy životního prostředí, zdevastovaného komunistickou bezohledností. Zejména z posledního důvodu jsou České děti některými politology označovány jako ,,ekomonarchisté.“ Nelze si ovšem nevšimnout, že jejich manifest je koncipován natolik archaicky, až vyznívá spíše jako recese. Sám Petr Placák to později osvětlil tím, že chtěl propagovat ,,něco, co bude těm komunistům nejcizejší a nejnepochopitelnější.“ Zároveň ovšem byla Českým dětem myšlenka monarchie, jako úspěšného a v českých zemích tradičního státního zřízení, nepochybně blízká. Po vydání svého manifestu se České děti silně angažovaly v protirežimních akcích v letech 1988/1989, za což bylo také mnoho jejich členů politickou mocí šikanováno a pronásledováno.

Po obnovení demokracie se před českými monarchisty otevřela možnost usilovat o obnovení Českého království jako institucionalizovaný a legitimní politický směr. Představitelé Českých dětí proto na 25. listopadu 1990 svolali zastánce obnovy monarchie do pražského Realistického divadla, kde také téhož dne vzniklo Royalistické hnutí Koruna Česká. Zároveň se ustanovilo jeho I. představenstvo, v jehož čele stál jako představený MUDr. Dalibor Stejskal, a jehož členem byl i Petr Placák.

Jako politický subjekt bylo hnutí zaregistrováno 28. 8. 1991. V prosinci roku 1991 také proběhl první Generální sněm KČ. Živelnou cestou se hnutí poměrně rychle rozrostlo, ke konci tohoto roku bylo registrováno více jak 300 členů, a vzhledem k tomu bylo nutné začít urychleně budovat pevnou organizační strukturu. Začátkem roku 1992 měla tedy Koruna Česká šest odborných sekcí, jejichž účelem bylo zajišťovat politický život hnutí, a v únoru se také ustanovila Moravská zemská organizace.

Je možné říci, že v prvních letech své existence se Koruna Česká těšila poměrně velkému zájmu médií i politiků, jakožto i přízně řady historicky orientovaných spolků a organizací, z nichž např. genealogický klub Herold později s KČ splynul. Poslanec Jiří Payne (tehdy ODS) se například KČ dotazoval na její stanovisko k návrhu poslaneckého slibu. Udržovaly se kontakty s Klubem angažovaných nestraníků a Občanskou demokratickou aliancí. S KAN později tyto kontakty přerostly ve skutečnou spolupráci, která trvá až do dnes. Nejlepší vztahy ale mělo hnutí nepochybně s Křesťanskodemokratickou stranou, s níž v lednu 1993 uzavřela Koruna Česká smlouvu o politickém partnerství a v průběhu let 1993-1995 s ní spolupracovala při různých veřejných aktivitách. Předseda KDS Václav Benda se několikrát účastnil jako host zasedání představenstva KČ, KDS zase pro změnu delegovala některé monarchisty do svých stranických orgánů. V těchto letech byla také Koruna Česká prvním politickým subjektem, který požadoval zavedení státního svátku na den sv. Václava a restituce církevního majetku.

Naneštěstí se také hned v těchto letech objevily první problémy hnutí, což se projevilo určitou krizí, která proběhla v letech 1995/1996. Jejími průvodními jevy byla deziluze dříve aktivních členů, často chaotické střídání členů představenstva, tristní finanční situace KČ a postupný odchod Petra Placáka, který se vnitřně nedokázal smířit s tím, že se hnutí postupně zbavuje oné stopy recesismu, která byla vlastní Českým dětem. Tuto krizi se podařilo v letech 1997-1999 částečně překonat, byly navázány první kontakty s Habsbursko-Lotrinskou dynastií a s řadou vojensko-historických jednotek, stejně jako byl změněn název hnutí na Koruna Česká, monarchistické hnutí Čech, Moravy a Slezska, ale v roce 2000 se vrátila s plnou silou. K finančním problémům, které v této době vážně ohrožovaly i samotnou existenci Koruny České, se přidaly názorové neshody na strategii dalšího politického postupu i na základní politické otázky, což bylo způsobeno stále poměrně širokou rozkročeností a neujasněností programu KČ. K pozitivním událostem této doby nepochybně patří založení Slezské zemské organizace, nicméně také se poprvé začalo projevovat, že hnutí přitahuje řadu falešných šlechticů a rytířů, kteří do něj vstupovali.

Nové představenstvo v čele s Milanem Schelingerem se rozhodlo, že nejlepší cestou z krize bude transformace příliš nejednotného hnutí do formy politické strany, což byl názor, který v KČ poprvé zazněl už roku 1997. V průběhu let 2001-2003 se tak skutečně stalo, celý proces se uzavřel 29. 11. 2003 na XII. Generálním sněmu, kde také bylo zvoleno nové vedení za předsednictví Václava Srba. Od té doby až do dnešních dnů nese KČ název Koruna Česká, monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska. Zároveň také došlo k reformě organizační struktury, bylo prodlouženo funkční období předsednictva (které nahradilo představenstvo) na čtyři roky, byly institucionalizovány zemské sněmy a zemští hejtmané.

Léta 2004 - 2009 lze v historii KČ označit za úspěšná. Byla založena řada nových místních společností, členská základna se v důsledku pravidelné účasti ve volbách (KČ se od roku 2002 – 2016 samostatně účastnila všech voleb) aktivizovala a její řady se pravidelně rozrůstaly. Velkým úspěchem pro stranu byly volby do obecních zastupitelstev v roce 2006, kdy obdržela více jak 31 000 hlasů a několik mandátů. Předsedovi Srbovi se ji postupně podařilo očistit od členů falešných rytířských řádů a nepravých šlechticů. Po Veltrubské výzvě roku 2007 se strana jako celek postupně přihlásila k legitimistickému programu, neboť otázka nástupnictví na český trůn do této doby nebyla uspokojivě vyřešena. Od roku 2008 je vždy 28. října pořádán Monarchistický pochod, který má upozornit veřejnost na některé zažité mýty o vzniku samostatného Československého státu a představit monarchii jako moderní alternativu společenského uspořádání.

Naneštěstí už v závěru této éry se začínaly objevovat příznaky nové stagnace, ba dokonce úpadku. Mnoho členů opětovně propadlo letargii, což se projevilo i tím, že značná část nedávno založených místních společností prostě přestala fungovat. Vzhledem k tomu, že úspěch Koruny České vždy stál na obětavosti a nadšení jejích členů, výše uvedené se nutně muselo promítnout do výsledků voleb. Ukázalo se to už ve volbách do zastupitelstev krajů v roce 2008, markantněji pak ve volbách do Poslanecké sněmovny a zastupitelstvech obcí v roce 2010, přičemž v obou těchto volbách KČ dosáhla slabšího výsledku než v předchozích.

Tento neúspěch ovšem také nepochybně souvisel se vzestupem opozičních vnitrostranických proudů. V roce 2010 kulminovaly ataky řady moravských členů proti předsednictvu, které nakonec vyústily v to, že člensky silná Brněnská místní společnost se odmítla účastnit voleb do obecních zastupitelstev. To později přerostlo v odchod velké části této místní společnosti, jejíž bývalí členové následně založili Sdružení monarchistů Brno. Brzy se ovšem vztahy s tímto subjektem uklidnily, a v současné době Sdružení i Koruna v řadě otázek spolupracují.

Snad ještě nebezpečnější byla pro stranu jiná frakce, která se rovněž zformovala a zradikalizovala během roku 2010. Šlo o řadu členů, mezi kterými silně rezonovaly nacionalistické akcenty v kombinaci s agresivním důrazem na tradiční katolicismus. I tato skupina (v březnu 2011 sebe sama nazvala Konzervativní platformou) na přelomu let 2010/2011 silně útočila proti tehdejšímu vedení strany. To vyvrcholilo v říjnu 2011, kdy shromáždění moravských a slezských monarchistů prohlásilo svá setkání za zemské sněmy a vyslovilo vůči předsednictvu řadu požadavků, mimo jiné a odstoupení předsedy Srba. Na to reagovalo předsednictvo konstatováním, že tato setkání zemskými sněmy nebyla, neboť nebyla řádně svolána a účast na nich byla pouze výběrová. Přesto projevilo ochotu o vznesených námitkách a požadavcích dále jednat. Konzervativní platforma se naposledy pokusila prosadit své požadavky na XX. Generálním sněmu, ovšem v hlasování neuspěla. V bezprostřední reakci na to došlo k ukončení členství téměř všemi slezskými monarchisty, kteří, spolu s několika dalšími členy platformy, posléze založili sdružení MONOS, jež pokračovalo v útocích proti Koruně zvenčí.

Je nepochybné, že odchod části aktivních členů Korunu Českou poškodil. S odstupem času se ovšem zdá zřejmé, že k podobné krizi muselo dříve nebo později dojít. KČ totiž vznikla jako integrační platforma, která měla sjednotit co možná nejvíce monarchistických skupin. To bylo možné, pokud se jednalo o široké hnutí, které se politiky účastnilo pouze okrajově. Ovšem z dlouhodobého hlediska se tento model ukázal jako neživotný, škodlivý a v konečném důsledku i poškozující celkovou činnost strany, obzvláště v případech, pokud vnitrostranická opozice jevila silné sklony k fanatismu a neochotě podřizovat se demokratickým mechanismům strany. Tuto kapitolu lze proto uzavřít tím, že jakkoliv byly okolnosti této secese nepochybně bolestivé, dlouhodobě asi nebyl jiný scénář ani možný a v konečném důsledku pomohl celkovému sjednocení stranického jádra.

Volby do zastupitelstev krajů v roce 2012 se ještě nesly ve znamení určité paralýzy, přesto se Koruně povedlo do jisté míry zlepšit svůj výsledek. Že je situace plně stabilizovaná ukázaly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2013, ve kterých Koruna Česká dosáhla svého zatím nejlepšího výsledku v tomto typu voleb. Dalšího úspěchu dosáhla strana v komunálních volbách v roce 2014, kde sice nezopakovala svůj úspěch z roku 2006, nicméně podařilo se ji získat téměř 25 000 hlasů. Ovšem možná ještě větší, přinejmenším symbolickou, hodnotu měl první dílčí úspěch KČ v senátních volbách, neboť v tomto roce byl zvolen do Senátu společný kandidát KČ a ODS v Plzni, pan Lumír Aschenbrenner.

Určitou debatu, snad i názorové spory, ve straně způsobila první přímá volba prezidenta. Část členů prosazovala podporu kandidatury Karla VII., knížete ze Schwarzenbergu, jako aristokrata a důstojné prozatímní hlavy státu, druhá část základny prezidentské volby z principu odmítala. Nakonec bylo zvoleno kompromisní řešení, KČ oficiálně nepodpořila ani jednoho kandidáta, ovšem před druhým kolem vydala prohlášení, v němž konstatovala, že kníže Schwarzenberg je nepochybně jako hlava státu přijatelnější. Na XXIII. Generálním sněmu v listopadu 2014 se Václav Srb rozhodl znovu nekandidovat a bylo zvoleno nové vedení, v čele s předsedou Petrem Nohelem a místopředsedou Petrem Krátkým.

Zlepšující se volební bilanci strany potvrdily i krajské volby v roce 2016, které opět znamenaly dosažení nejlepšího výsledku v tomto typu voleb. Ovšem nejednalo se o nijak závratný výsledek a pro volby v roce 2017 se předsednictvo, i vzhledem k celkové politické situaci, poznamenané vzestupem nových populistických, antidemokratických a anticivilizačních hnutí, rozhodl zvolit jiný postup než samostatnou kandidaturu. Spolu s dvěma dlouhodobě spřátelenými a podobně zaměřenými subjekty, Konzervativní stranou a Klubem angažovaných nestraníků, se rozhodlo podpořit stranu TOP 09, která se tehdy jevila jako nejbližší spojenec schopný probojovat se do parlamentu. Volby sice objektivně nedopadly příliš dobře, nicméně tyto tři subjekty nepochybně významně přispěly k tomu, že se TOP 09 do Poslanecké sněmovny vůbec dostala.


Koruna Česká je jedním z nejstarších českých polistopadových politických subjektů. Za dobu své existence si prošla řadou krizí, vnitrostranických pnutí i odchodů, vzestupů i pádů. Samozřejmě, pokud mluvíme o vzestupech a pádech, je to myšleno relativně, neboť náš vliv na českou politiku nelze v tuto chvíli přeceňovat, a bylo by lží tvrdit něco jiného.

Mnoho se také ale podařilo. Naši zastupitelé zasedli v obecních zastupitelstvech, jeden senátor, kterého právem můžeme považovat za svého, nás zastupuje v parlamentu České republiky. Našli jsme si své pevné místo v českém stranickém spektru a máme i politické spojence, s nimiž na řadě věcí spolupracujeme. V současné době jsou o nás, jako o svém partnerovi ochotné uvažovat i tradiční parlamentní strany.

Všechny krize oněch 28 let Koruna Česká přežila, což u malých mimoparlamentních stran není v podmínkách české politiky nic obvyklého. Tím jasně ukázala, že je stranou, která v sobě dokáže integrovat různé pohledy na různé otázky politické každodennosti, při zachování vnitřních demokratických principů. Přes všechny rozdílnosti, které mezi námi možná jsou, jsme ale sjednoceni jedním cílem.

Koruna Česká se vyprofilovala jako strana autenticky konzervativní, stavící na tradicích a hodnotách západní křesťanské civilizace i tisícileté české státnosti. Koruna Česká vyznává vládu práva a principy zastupitelské demokracie a proto se také hlásí k Habsbursko-Lotrinské dynastii.

S T A N O V Y

politické strany

Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)

IČO: 44266740, číslo registrace MVČR: VSC/1-3275/91,

projednané a schválené usneseními generálních sněmů strany,

poslední aktualizace: dne 25. listopadu 2017 v Praze

Preambule

Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) vyjadřuje hlubokou úctu bývalé opoziční skupině České děti, která v roce 1988 vydala manifest vyhlašující obnovu Českého království. Tento akt považuje za počátek organisovaného monarchistického politického hnutí v podmínkách republikánské formy českého státu a výzvu, kterou s veškerou ctí a odpovědností bude rozvíjet a realizovat.

Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) představuje politickou stranu reprezentující zájmy a práva všech, kteří považují český stát za svoji vlast. Ve svých cílech, zásadách a činnosti navazuje na více než tisícileté pozitivní tradice české státnosti, neodmyslitelně spjaté s existencí monarchie a společenskou morálkou založenou na křesťanské víře. Ústavními a demokratickými prostředky směřuje k zachování, rozmnožení a ochraně všech historicky vzniklých a vznikajících kulturních hodnot v kontextu evropské civilizační spolupatřičnosti; zejména těch, které podporují důsledné uplatňování lidských práv a svobod, vysokou společenskou morálku a zodpovědnost každého jednotlivce, stejně jako politickou, ekonomickou a sociální stabilitu a prosperitu.

Hlava I.
Úvodní ustanovení

Čl. 1 Název a zkratka politické strany

Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska), ve zkratce Monarchiste.cz. (dále jen „Strana“).

Čl. 2 Sídlo Strany

Senovážné náměstí 24, 110 00 Praha 1.

Čl. 3 Rozsah působnosti Strany

Na území českého státu.

Čl. 4 Předmět činnosti Strany

Politické působení v souladu se zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.

Čl. 5 Internetová adresa Strany

www.korunaceska.cz

Hlava II.
Základní programové zásady Strany

Čl. 5 Programové zásady Strany

5.1 Být státotvornou, morálně silnou a důslednou politickou stranou;

5.2 prosazovat politiku jako službu společnosti k její trvalé stabilitě a soudržnosti;

5.3 účelně restrukturalizovat orgány a instituce státní moci;

5.4 usilovat o zajištění bezpečnosti a zvyšování mezinárodní prestiž českého státu;

5.5 podílet se na morální, politické, právní, sociální a kulturní obrodě společnosti;

5.6 vždy obhajovat lidská práva, svobodu a důstojný život pro každého člověka;

5.7 rehabilitovat hodnoty vzniklé během tisícileté existence české státnosti;

5.8 vždy považovat životní prostředí za nedílnou součást našeho kulturního bohatství;

5.9 důsledně prosazovat rovnoprávnost, ochranu a rozvoj všech forem vlastnictví;

5.10 prosazovat české zájmy v procesu evropské integrace;

5.11 důsledně se řídit morálními principy křesťanství;

5.12 obnovit demokratickou cestou parlamentní monarchistickou formu českého státu.

Hlava III.
členství ve Straně, práva a povinnosti členů

Čl. 6 Členství ve Straně

6.1 Členem Strany se může stát každý český státní občan, který:

- je starší 18 let;

- je morálně a trestně bezúhonný;

- není členem jiné politické strany nebo politického hnutí;

- souhlasí se stanovami a programem strany;

- podá k předsednictvu Strany řádně vyplněnou přihlášku;

- nebyl placeným funkcionářem KSČ a SSM nebo zaměstnancem či příslušníkem 2. nebo 10. Správy StB ani příslušníkem Lidových milicí.

6.2 Členství vzniká rozhodnutím předsednictva Strany, po vyjádření příslušného hejtmana, resp. místní nebo místně příslušné regionální společnosti, a po uhrazení členského příspěvku. Zemský hejtman a jemu podřízené organizační složky mají na vyjádření 30 dní, pokud se nevyjádří, může předsednictvo rozhodnout na základě vlastního uvážení.

Čl. 7 Práva a povinnosti členů Strany

7.1 Člen Strany má právo:

- působit ve prospěch strany v oblasti, která je mu profesně či zájmově nejbližší;

- podílet se na činnosti strany a na rozšiřování a zkvalitňování její členské základny;

- být včas informován o všech otázkách týkajících se činnosti strany a vlastních úkolů;

- volit a být volen do všech orgánů Strany za podmínek dle těchto stanov;

- pravidelně se zúčastňovat stanovených jednání orgánů strany, jichž je členem;

- navrhovat všem orgánům Strany své připomínky a náměty;

- zvolit si příslušnost k Místní společnosti Strany (každý člen může v jeden čas příslušet toliko k jedné Místní společnosti Strany).

7.2 Člen Strany je povinen:

- důsledně respektovat platné zákony českého státu, stanovy a program Strany;

- trvale dbát o svoji bezúhonnost a dobré jméno Strany na veřejnosti;

- plnit úkoly vyplývající z jednotlivých usnesení a rozhodnutí orgánů Strany;

- řádně platit členské příspěvky do termínu dle stanov;

- chránit členský průkaz před ztrátou, poškozením nebo zneužitím.

7.3 Kandidát do voleného orgánu Strany vypracuje zprávu o svém členství, funkcích nebo jiné službě ve prospěch jiných společenských organizací a spolků politických subjektů než je Strana (a jí zřizované organizace), a to před i po roce 1989 nebo uvede, že takovéto skutečnosti neexistují. Tuto zprávu přečte svým voličům na příslušném sněmu či schůzi a odevzdá k archivaci. Jestliže se po jeho zvolení věrohodně zjistí, že zpráva byla nepravdivá nebo v důležitých bodech neúplná, získaný mandát funkcionáře je tím zpochybněn a musí být na základě nově podané aktualizované zprávy revidován nejbližším sněmem či schůzí odpovídající kompetenční úrovně, jinak zaniká.

Čl. 8 Pozastavení, obnovení, zánik členství a vyloučení

8.1 Předsednictvo Strany může pozastavit členství členovi,

- který o to požádá;

- který neuhradí v řádném termínu členský příspěvek (do jejich zaplacení);

- u něhož probíhá řízení o vyloučení (do ukončení řízení).

8.2 Obnovení členství schvaluje předsednictvo Strany na žádost člena;

8.3 Členství ve Straně zanikne v případě, že:

- dojde k úmrtí člena;

- člen ztratí svéprávnost;

- se člen rozhodne členství ukončit a své rozhodnutí sdělí předsednictvu Strany.

8.4 Člena Strany může vyloučit předsednictvo na návrh jiného člena, nebo na základě vlastního uvážení pokud:

- se člen hrubě proviní proti zásadám monarchismu nebo proti zásadám, zájmům, programu či stanovám Strany;

- člen hrubě poškodí dobré jméno Strany nebo neplní stanovami uložené povinnosti;

- člen opakovaně neuhradí členské příspěvky v termínu dle stanov.

8.5 Proti rozhodnutí předsednictva Strany o vyloučení se lze odvolat prostřednictvím Dohlédací komise ke Generálnímu nebo Mimořádnému sněmu. Pokud se vyloučený člen takto odvolá, platí, že je jeho členství pozastaveno až do rozhodnutí příslušného sněmu.

8.6 V případě, že vyjde najevo, že člen nesplňoval podmínky pro vznik členství ve smyslu čl. 6.1 a násl. stanov, konstatuje předsednictvo Strany svým usnesením, že jeho členství je od počátku neplatné.

Čl. 9 Členská legitimace

Členská legitimace je dokladem příslušnosti člena ke Straně a je majetkem Strany. V případě pozastavení, zániku členství nebo vyloučení člena musí být zaslána na adresu sídla strany, nebo odevzdána osobně členu předsednictva.

Čl. 10 Čestné členství, čestné předsednictví, přispívající sympatizanti a stálí hosté

10.1 Čestné členství ve Straně může být uděleno předsednictvem kterémukoli českému státnímu občanovi, nebo občanu jiného státu s jeho souhlasem, čestného předsedu volí Generální sněm, čestné předsednictví nemůže zastávat více osob současně;

10.2 Čestný člen i čestný předseda disponuje hlasem poradním – nemá hlasovací právo a nemůže být členem volených orgánů Strany;

10.3 Čestné členství a předsednictví může být odňato orgánem Strany, který je schválil.

10.4 Příznivec cílů strany, který se nechce stát jejím členem, může na základě přihlášky a schválení předsednictva získat statut přispívajícího sympatizanta.

10.5 Přispívající sympatizant platí příspěvek ve výši řádného členského příspěvku, má stejná práva a povinnosti jako člen strany a výjimkou práva hlasovat. V případě, že jsou zvoleni do stranických orgánů, disponují hlasem poradním.

10.6 Ustanovení o členství se na přispívající sympatizanty použijí přiměřeně.

10.7 Předsednictvo MS, předsednictvo RS nebo předsednictvo Strany může udělit komukoliv (vč. osob mimo okruh členů a sympatizantů) status Stálého hosta. Stálý host má právo účastnit se zasedání a činnosti orgánu, který mu status udělil, avšak pouze s hlasem poradním.

10.8 Za mimořádné zásluhy o propagaci monarchistických hodnot může být Předsednictvem Strany uděleno čestné uznání osobnostem z řad členstva i mimo něj a to v době jejich aktivního působení i in memoriam.

Hlava IV.
Orgány strany

Čl. 11 Místní společnost

(dále jen MS) je základní organizační jednotkou Strany;

11.1 vzniká vyhlášením MS minimálně třemi členy a jejím schválením v předsednictvu;

11.2 rozvíjí činnost a politicky působí ve stanovených územních obvodech;

11.3 zaniká rozhodnutím předsednictva:

- na základě přijatého usnesení MS o ukončení činnosti;

- v případě porušení zásad monarchismu, dobrého jména, programu nebo stanov KČ;

- poklesne-li počet členů MS po dobu šesti měsíců pod 3.

11.4 Schůze MS je nejvyšší orgán MS, který:

- je svoláván předsednictvem MS podle potřeby, minimálně však 1 x za rok;

- volí předsedu, místopředsedu, sekretáře, případně další členy předsednictva MS nebo svého zástupce v Předsednictvu RS na dané období;

- může jmenovat svého zástupce v Předsednictvu RS.

11.5 Předsednictvo MS:

- řídí činnost MS ve svém územním obvodu;

- připravuje podklady pro schůze MS;

- zasílá zápis z každé schůze MS předsednictvu Strany;

- je tvořeno předsedou, místopředsedou a sekretářem MS;

- může být i vícečlenné, rozhodne-li o tom schůze MS;

- svolá schůzi MS, požádá-li o to aspoň jedna třetina členů MS.

11.6 Předseda MS:

- je zodpovědný za rozvoj činnosti MS;

- jedná jménem strany ve všech otázkách týkajících se činnosti příslušné MS;

- řídí schůze MS;

- v případě rovnosti hlasů při hlasování na schůzi MS má rozhodovací pravomoc;

- může pověřit některého člena MS, aby jej jednorázově nebo trvale zastupoval na jednání předsednictva RS, pokud si schůze MS nevyhradí působnost zvolit svého zástupce v předsednictvu RS.

11.7 Místopředseda MS zastupuje předsedu MS v dohodnutém, v případě nutnosti i v celém rozsahu jeho kompetencí;

11.8 Sekretář MS:

- udržuje kontakty s ostatními MS, příslušným zemským hejtmanem a Generálním sekretářem;

- vede evidenci členů MS;

Čl. 12 Regionální společnost

(dále jen RS)

12.1 vzniká vyhlášením RS minimálně třemi MS a jejím schválením v předsednictvu Strany;

12.2 rozvíjí činnost a politicky působí v územních obvodech MS, jimiž je tvořena;

12.3 zaniká vyhlášením tohoto aktu v usnesení předsednictva:

- na základě přijatého usnesení RS;

- v případě porušení zásad monarchismu, dobrého jména, programu nebo stanov;

- poklesne-li počet jejích MS pod 3.

12.4 Schůze RS je nejvyšší orgán RS, který je svoláván předsednictvem RS podle potřeby;

12.5 Předsednictvo RS

- řídí činnost RS v jejím územním obvodu;

- připravuje podklady pro schůze RS;

- zasílá zápis z každé schůze RS předsednictvu Strany;

- je tvořeno automaticky všemi předsedy územně příslušných MS podobu jejich funkčních období v příslušných MS, pokud se příslušná MS nerozhodne jinak;

- volí ze svého středu předsedu RS.

12.6 Předseda RS

- je zodpovědný za rozvoj činnosti RS;

- jedná jménem strany ve všech otázkách týkajících se činnosti příslušné RS;

- v případě rovnosti hlasů při hlasování na schůzi RS má rozhodovací pravomoc;

- je povinen svolat schůzi RS, požádá-li o to aspoň jedna třetina MS RS.

Čl. 13 Zemská společnost

(dále jen ZS)

13.1 ZS je vyšší organizační jednotkou strany, která rozvíjí činnost a politicky působí v historických zemských Koruny české, kterými jsou Čechy, Morava a Slezsko, v případě pochybností o územní příslušnosti MS ke konkrétní historické zemi určí příslušnost předsednictvo. ZS tvoří všechny zemsky příslušné MS KČ.

13.2 Vznik a zánik ZS

- ZS vzniká vyhlášením tohoto aktu v usnesení předsednictva Strany za předpokladu, že se na jí vymezeném území nachází alespoň jedna MS;

- ZS zaniká vyhlášením tohoto aktu v usnesení Sněmu ZS nebo na základě zániku všech MS v daném územním obvodu.

13.3 Sněm ZS je nejvyšším orgánem ZS, který

- se schází podle potřeby;

- schvaluje informační zprávu hejtmana, případně i zprávy předsedů MS;

- schvaluje usnesení k rozvoji politické a další činnosti v rámci svého územního obvodu v souladu s programem a stanovami Strany;

- volí hejtmana v roce, kdy zasedá volební generální sněm, nebo mezi volebními sněmy, pokud je třeba provést novou volbu. Pokud ZS hejtmana v tomto roce nezvolí, může ho zvolit část pléna generálního sněmu reprezentující příslušnou zemskou společnost, v období mezi sněmy může hejtmana dočasně kooptovat předsednictvo.

13.4 Hejtman ZS

- je zodpovědný za rozvoj činnosti ZS;

- jedná jménem strany ve všech otázkách týkajících se činnosti příslušné ZS;

- svolává a řídí sněm ZS;

- v případě rovnosti hlasů při hlasování na sněmu ZS má rozhodovací pravomoc;

- je také povinen svolat sněm ZS, požádá-li o to jedna třetina členů ZS;

- může na sebou jmenované zástupce delegovat pravomoci pro určité územní oblasti;

- český zemský hejtman, moravský zemský hejtman a slezský zemský hejtman jsou po dobu svého funkčního období členy předsednictva Strany.

Čl. 14 Generální sněm

14.1 Generální sněm je nejvyšším orgánem Strany, který

- je svoláván a schází se 1 x ročně;

- volí členy předsednictva Strany, které nevolí nebo nejmenuje jiný orgán Strany a dohlédací komisi na dobu čtyřletého funkčního období

- může v případě potřeby odvolat kteréhokoliv člena předsednictva Strany nebo dohlédací komise a zmocnit předsednictvo Strany k rozhodování o změně stanov, ve specifické oblasti (zejm. v případě očekávaní změny právní úpravy nebo politické situace);

- potvrzuje ve funkcích na svém nejbližším zasedání následujícím po kooptaci kooptované členy předsednictva Strany s výjimkou jmenování generálního sekretáře;

- rozhoduje se souhlasem tří pětin přítomných členů o dobrovolném rozpuštění nebo sloučení s jiným politickým subjektem nebo o změně právní formy Strany;

14.2 Generální sněm schvaluje

- program, cíle, hlavní úkoly strany, stanovy strany a jejich změny;

- zprávu předsedy Strany o činnosti strany a zprávu dohlédací komise;

- jednací a volební řád.

14.3 Závěry a usnesení celostátního generálního sněmu jsou závazná pro všechny

členy a orgány strany;

14.4 Mimořádný sněm Strany má stejné pravomoci jako generální sněm a musí být svolán, rozhodne-li o tom předsednictvo Strany, Generální sněm nebo požádá-li o to nejméně polovina MS.

14.5 Hlasování na sněmech Strany

- aktivní hlasovací právo (možnost volit) má na sněmu pouze člen strany, který nemá k datu jeho konání dluh na členském příspěvku;

- pasivní hlasovací právo (možnost být volen) má na sněmu pouze člen strany, který nemá k datu jeho konání dluh na členském příspěvku a současně získal nominaci pro volbu do funkce alespoň jedné MS a souhlasí s kandidaturou.

Čl. 15 Předsednictvo strany

15.1 Předsednictvo je výkonným a statutárním orgánem Strany, který:

- řídí v období mezi jednotlivými sněmy činnost celé Strany;

- zodpovídá za svoji práci sněmu, který organizuje;

- předkládá generálnímu nebo mimořádnému sněmu návrhy důležitých dokumentů Strany;

- se schází na podnět předsedy Strany nebo nejméně třetiny členů Předsednictva Strany (veškerá zasedání předsednictva strany jsou zasedáními veřejnými a je umožněn přístup na tyto zasedání kterémukoliv řádnému členu strany);

- vede evidenci všech členů a sympatizantů strany a evidenci všech MS, RS a ZS;

- vyhlašuje vznik, pozastavení, obnovu a zánik členství, MS, RS a ZS;

- vymezuje a upravuje územní působnost MS, RS a ZS;

- jmenuje na dobu svého funkčního období hospodáře a generálního sekretáře a vymezuje jejich pravomoci a povinnosti.

15.2 Předsednictvo Strany je jako kolektivní orgán oprávněno:

- vystupovat za Stranu navenek, vést jednání a rozhodovat jménem celé strany;

- zřizovat sekretariáty a jiné orgány potřebné k realizaci činnosti Strany;

- uzavírat a ukončovat pracovní poměr zaměstnanců a stanovovat výši jejich platů;

- účastnit se prostřednictvím kteréhokoliv člena jednání všech orgánů MS, RS i ZS;

- navrhovat a schvalovat kandidáty a konečnou podobu kandidátek pro veškeré volby;

- měnit výši členských příspěvků;

- rozhodnout o způsobu účasti na sněmech Strany;

- vymezovat zodpovědnost, stanovovat povinnosti a konkrétní úkoly svým členům a stálým hostům;

- stanovit počet místopředsedů Strany, jejich pořadí a jejich působnost, pokud o těchto věcech nerozhodl Generální sněm;

- kooptovat do svých řad další osoby s vymezením jejich pravomocí;

- jmenovat i z řad nečlenů členy odborných komisí Strany, vždy ale s jejich souhlasem;

- návrh na doplnění členů předsednictva v průběhu volebního období podává kterákoliv MS prostřednictvím zápisu ze své schůze. Takovýto člen může být rozhodnutím předsednictvem kooptován.

Čl. 16 Členové předsednictva Strany:

16.1 Předseda Strany

- zastupuje KČ samostatně v záležitostech majících povahu právního jednání; podepisuje se tak, že k vytištěnému nebo předepsanému názvu strany ke svému jménu a funkci připojí svůj podpis a případně i otisk razítka;

- svolává a řídí sněm Strany, jemuž předkládá zprávu o činnosti strany;

- svolává zasedání předsednictva Strany;

- rozhoduje v případě rovnosti hlasů při hlasování předsednictva Strany nebo sněmu Strany;

- v případě nutnosti nebo potřeby může delegovat úplně nebo částečně své pravomoci na místopředsedu Strany, popř. jiného člena předsednictva Strany.

16. 2 Místopředseda Strany

- zastupuje Stranu společně s alespoň jedním dalším členem předsednictva, v záležitostech majících povahu právního jednání; podepisuje se společně s dalším členem předsednictva tak, že k vytištěnému nebo předepsanému názvu strany ke svému jménu (a jménu dalšího člena předsednictva) a funkci připojí svůj podpis a případně i otisk razítka;

- vystupuje samostatně jménem Strany navenek v oblasti své působnosti určené Generálním sněmem nebo rozhodnutím Předsednictva;

- v případě nutnosti nebo potřeby může v řízení strany a jejích orgánů zastupovat předsedu.

16.3 Český, moravský a slezský zemský hejtman jsou voleni členy svých územních oblastí na generálním nebo mimořádném sněmu Strany nebo na příslušném zemském sněmu.

16.4 Generální sekretář se stává po svém jmenování předsednictvem Strany jeho členem, avšak bez hlasovacího práva s hlasem poradním.

16.5 Další členové předsednictva Strany

- jsou předsednictvem pověřeni úkoly na předsednictvem stanovenou dobu;

- mohou být také kooptováni předsednictvem Strany na návrh MS, RS, hejtmana nebo člena předsednictva.

Čl. 17 Odborná komise

(OK) je předsednictvem Strany v libovolném počtu jmenovaný poradní orgán na stanovenou dobu a za stanoveným účelem.

Čl. 18 Dohlédací komise

(dále jen DK) plní funkci revizního a rozhodčího orgánu strany, který

18.1 je minimálně tříčlenný, ze svého středu si volí předsedu zodpovědného za jeho chod;

18.2 je volen sněmem Strany s platností na stanovené období;

18.3 rozhoduje o řádně podané stížnosti a sporné záležitosti; jeho závěr může být revidován sněmem Strany;

18.4 předkládá sněmu Strany odvolání členů proti rozhodnutí předsednictva Strany o vyloučení;

18.5 kontroluje činnost a plnění povinností všech orgánů i členů Strany;

18.6 je povinen provést revizi hospodaření minimálně 1x do roka a to před účetní závěrkou;

18.7 jeho členové nemohou být členy předsednictva Strany ani zaměstnanci Strany.

Čl. 19 Usnesení orgánů, hlasování a volby

19.1 Orgány Strany se usnášejí nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů. S výjimkou sněmů a voleb do stranických funkcí se pro hlasování všech orgánů strany připouští forma per rollam, pokud se k usnesení vyjádří nadpoloviční většina všech členů orgánu;

19.2 Orgány Strany jsou usnášeníschopné, bylo-li o jejich schůzi včas informováno;

19.3 V případech sněmu se považuje za včasnou lhůtu alespoň 30 dní před jeho konáním informaci o datu a místě konání sněmu vystavit na internetové stránce Strany, nebo tuto informaci zaslat prostřednictvím elektronické pošty členům a MS, nebo tuto informaci zveřejnit prostřednictvím tištěných nebo elektronických materiálů strany;

19.4 Hlasování v Strany je veřejné, pokud si příslušný orgán neschválí v jednotlivé věci hlasování tajné;

19.5 Usnesení orgánů Strany jsou závazná pro všechny členy;

19.6 Usnesení vyšších orgánů Strany jsou závazná pro všechny orgány nižší;

19.7 Vyšší orgány Strany mají právo rušit usnesení nižších orgánů, jsou-li v rozporu s politickým programem, stanovami nebo usneseními vyšších orgánů;

19.8 Kumulace funkcí v celé struktuře strany se připouští, pokud stanovy neurčují jinak;

19.10 V případech majících povahu právního jednání zastupuje Stranu samostatně předseda, nebo kterýkoliv z místopředsedů společně s dalším členem předsednictva Strany.

19.11 Volební období všech volených orgánů Strany je čtyřleté, opakovaná volba se připouští. Kooptovaný nebo nově zvolený člen orgánu sdílí délku svého funkčního období s orgánem, do něhož byl kooptován nebo dodatečně zvolen.

Hlava V.
zásady hospodaření strany

Čl. 20 Zásady hospodaření

20.1 Strana je právnickou osobou a za své závazky odpovídá celým svým majetkem. Zdroje financování Strany tvoří příjmy podle platné právní úpravy, tzn. zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů;

20.2 Předsednictvo Strany je správcem majetku a vykonavatelem všech práv Strany. Generálnímu sněmu předkládá ke schválení zprávu o hospodaření strany. Každý kalendářní rok předkládá výroční finanční zprávu k tomu určenému státnímu orgánu;

20.3 Za vedení evidence o hospodaření Strany odpovídá hospodář, který je oprávněn nakládat s prostředky strany v rozsahu vymezeném předsednictvem.

Čl. 21 Členské příspěvky

Výši všech členských příspěvků upravuje předsednictvo Strany usnesením. Usnesení předsednictva o stanovení nebo změně členského příspěvku se vyhlašuje na generálním sněnu Strany s účinností pro rok následující po jeho konání. Pozdější zveřejnění prostřednictvím www stránek strany, ve stranickém periodiku, elektronická pošta apod. nemá odkladný účinek. Termín pro uhrazení členského příspěvku je 31. března každého roku. V odůvodněných případech může na žádost člena, nebo z vlastního podnětu část nebo i celý příspěvek na daný kalendářní rok, případně trvale prominout.

Hlava VI.
závěrečná a přechodná ustanovení

Čl. 22 Zrušení strany a způsob naložení s majetkovým zůstatkem:

22.1 Strana může být zrušena:

- rozpuštěním strany na základě usnesení generálního nebo mimořádného sněmu;

- pravomocným rozhodnutím soudu o rozpuštění strany.

22.2 Rozhodne-li sněm o dobrovolném rozpuštění Strany, je povinen jmenovat na návrh předsednictva Strany likvidátora, který bude ve své činnosti postupovat v souladu s platnými právními předpisy.

22.3 Skončí-li likvidace majetkovým přebytkem, převede likvidátor tento přebytek ve prospěch předem domluvených charitativních aktivit v souladu s platnými zákony.

Čl. 23 Změny Stanov

Změny Stanov Strany nabývají platnosti jejich schválením Generálním nebo mimořádným sněmem Strany a účinnosti dnem jejich registrace příslušným orgánem státní správy. Všechny schválené změny musejí být oznámeny příslušnému orgánu státní správy ve lhůtě dle příslušných právních předpisů.

V Praze dne 25. listopadu 2017

za politickou stranu Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)

Mgr. Petr Nohel, Ph.D.

předseda

 

(doplnit)

Omlouváme se, tento obsah brzy doplníme.

Máte-li vlastní webové stránky, blog nebo jinou internetovou prezenaci, můžete nás podpořit umístěním banneru na své stránky:

Kód pro vložení na Vaše stránky:

<a href="http://www.korunaceska.cz" target="_blank"><img src="/images/bannery/banner_kc-150x85.gif" width="150" height="85" border="0"></a>

 

 

 

doplnit obsah

 

KORUNA ČESKÁ - organizace Čechy - Plzeň

Jan Drnek
předseda místní společnosti, člen předsednictva KČ

Mobil: 731 732 608
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
 


 

KORUNA ČESKÁ - organizace Čechy - Pohleď

Jindřich Holub
předseda místní společnosti

Tel.: 569 452 532
Mobil: 776 771 203
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


 

KORUNA ČESKÁ - organizace Čechy - Praha 1, 5

Ing. Jindřich Jenček
předseda místní společnosti

Mobil: 773 024 348
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


 

KORUNA ČESKÁ - organizace Čechy - Praha 2, 3 a 10

Ing. Martin Kukač
předseda místní společnosti

Mobil:  724 313 289
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 

Světlana Rathuská-Pštrossová
sekretářka
Mobil: 776 839 466
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

WWW


 

KORUNA ČESKÁ - organizace Čechy - Praha 4

JUDr. Petr Krátký
předseda místní společnosti

Mobil: 724 464 351
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Milan Kolář
místopředseda místní společnosti

Mobil: 605 516 666
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Taťjana Plosová
sekretář

Mobil: 606 483 314
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


 

KORUNA ČESKÁ - organizace Čechy - Praha 6, 7 a okolí

Vladimír Krejčí
předseda místní společnosti

Mobil: 754 209 659
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


Zdeněk Martínek
místopředseda místní společnosti

Mobil: 724 307 022
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ing. arch. Jan Bárta
sekretář
Tel.: 257 312 636
Mobil: 724 006 564
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
 

WWW
 

FACEBOOK 

 

 

KORUNA ČESKÁ - organizace Čechy - Střední Čechy


FACEBOOK


 

KORUNA ČESKÁ – organizace Čechy - Svitavy

JUDr. Ladislav Hubený
předseda místní společnosti

Mobil:
E-mail :

Ing. Petr Tichý
sekretář

Mobil: 728 259 888
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


 

KORUNA ČESKÁ – organizace Čechy - Tábor

Ing. Jaromír Vrána
předseda místní společnosti

Tel.: 381 486 156
Mobil: 608 076 057
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


 

KORUNA ČESKÁ – organizace Čechy - Teplice

Jan Mrzílek
místopředseda RS Ústeckého kraje

Mobil: 736 752 053
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


KORUNA ČESKÁ – organizace Čechy - východní Čechy

Miroslav Pošvář
předseda místní společnosti

Mobil: 739 615 315
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 
 


 

 

 

KORUNA ČESKÁ – organizace Morava - Brno Obřany

MUDr. Marcela Suchá
předsedkyně místní společnosti

Mobil: 778088838

 

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

Bc. Terezie Suchá
místopředsedkyně místní společnosti

Mobil: 777566657

 

Martin Bernáth
seketář místní společnosti

Mobil: 724055431

Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

 

KORUNA ČESKÁ – organizace Morava - Hranice

Roman Prokeš
předseda místní společnosti

Mobil: 603 706 941
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Patrik Čech
sekretář

Mobil: 606 891 478
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


 

KORUNA ČESKÁ – organizace Morava - Olomouc

MUDr. Pavel Andrš
předseda místní společnosti, moravský zemský hejtman

Tel.: 585 436 926
Mobil: 606 712 464
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


Otto Palatý
sekretář

Tel.: 585 222 396
Mobil: 605 919 300
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

WWW

 

KORUNA ČESKÁ – organizace Morava - Prostějov


Jaroslav Frgal
sekretář

Mobil: 777 708 191
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


 

KORUNA ČESKÁ – organizace Morava - Strážnice

MVDr. Jiří Čížek
předseda místní společnosti

Mobil: 731 749 436
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Antonín Janás
místopředseda místní společnosti

Mobil: 723 292 911
E-mail:

Jiří Sýkora
sekretář
Mobil: 724 418 502
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


 

KORUNA ČESKÁ - organizace Morava - Tlumačov

Mgr.A. Josef Petr
předseda místní společnosti

Mobil: 603 414 467
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Petr Hübel
místopředseda místní společnosti

Mobil:
Email:

Sekretář:
Helena Petrová


 
 
 

KORUNA ČESKÁ – organizace Morava - Uherské Hradiště

Mgr. Tomáš Hamrlík
předseda místní společnosti

Mobil: 604 835 602
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Bronislav Indra
místopředseda místní společnosti

Mobil: 608 777 936
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Martin Zábojník
sekretář

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


 

KORUNA ČESKÁ – organizace Morava - Valtice

Luboš Velecký
předseda místní společnosti

Mobil: 608 706 570
E-mail:



 

KORUNA ČESKÁ – organizace Slezsko - Frýdek-Místek

MgA. Email Adamec
předseda místní společnosti

Mobil: 777 163 884
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

Ing. Vítězslav Oram

místopředseda místní společnosti

Mobil: 734 384 529

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

Mgr. Dagmar Molinová
sekretářka

Mobil: 605 123 130

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

Členové

Milan Kolář
605 516 666
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Otakar Ryšavý
607 682 856
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Michal Sklenička
731 627 429
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 


Svatopluk Novotný
Svatopluk Novotný

český zemský hejtman

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tel.: 776 633 336

Jiří Čížek
MVDr. Jiří Čížek

moravský zemský hejtman

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tel.: 702 924 803

Jaroslav Vavříček
Jaroslav Vavříček

slezský zemský hejtman

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tel.: 603 831 422


vojtech cirus
Vojtěch Círus

člen předsednictva
generální sekretář

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tel.: 773 942 682

Matěj Čadil

člen předsednictva

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tel.: 773 626 429

Jan Drnek
Jan Drnek

člen předsednictva

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tel.: 731 732 608

Jindřich Holub
Jindřich Holub

člen předsednictva

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tel.: 776 771 203

Ing. Libor Novák

člen předsednictva

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Miroslav Pošvář

člen předsednictva

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Dorry Sarkisjan

člen předsednictva

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Samuel Tomek
Samuel Tomek

člen předsednictva

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska), byla založena nejprve jako Royalistické hnutí KČ na podzim roku 1990 na setkání přívrženců Českého království, které se uskutečnilo v Realistickém divadle v Praze na Smíchově. Setkání proběhlo z iniciativy bývalé opoziční skupiny České děti. Tato skupina na jaře roku 1988 vydala manifest, kterým vyhlásila obnovu Českého království. Tehdejší komunistická moc manifest přetiskla v Rudém právu s cílem zdiskreditovat opozici v očích veřejnosti. Výsledek však byl, jako v mnoha jiných případech, zcela opačný. Manifest, hlásající v prostředí bezduché, uniformní, šedivé doby normalizace obnovu Českého království, nemohl nemít kladný ohlas.

Po pádu totalitního režimu pak vzniklo royalistické hnutí s konkrétním programem a představou českého státu jako konstituční monarchie. K založení tohoto hnutí nás nevedl jen určitý tradicionalismus a úcta k českému státu, ale i přesvědčení, že současná evropská parlamentní monarchie je nejsilnější státní zřízení, které je na jedné straně schopné zajistit co nejširší občanská práva, a na straně druhé přitom zachovat přirozenou strukturu společnosti obrážející v sobě mnoho vrstevnatost a rozmanitost života.

Jsme stranou občanskou, interkonfesijní, otevřenou všem spoluobčanům obdobného smýšlení. Vyznáváme tradiční hodnoty vzešlé z antiky, křesťanství a judaismu. Stavíme se jak proti socialismu, tak proti jeho souputníku - liberalismu. Jsme si však vědomi toho, že samotná idea parlamentní monarchie jde napříč všemi stranami a ideovými proudy.

Důležitým a legitimním krokem při obnově Českého království by muselo být buď všelidové hlasování, ve kterém by se nadpoloviční většina občanů vyslovila pro obnovu státního zřízení ve formě království, nebo dosažení téhož cíle změnou Ústavy parlamentem.

Monarchie je jednou ze dvou variant existujících demokratických státních zřízení západní, latinské Evropy, ke které český stát přináleží 1000 let. Myšlenkou obnovy Českého království chceme v české společnosti rehabilitovat nepatetické, kulturní, zemské vlastenectví a s ním spojené mravní hodnoty. Ač jsme stranou tradicionalistickou, duchovně ukotvenou v dějinách, jsme přesvědčeni o tom, že nejsme stranou minulosti, ale naopak - v socialismem a republikánstvím zploštělé, společensky vyprahlé Evropě - politickou stranou 21. století.

V naší činnosti chceme spolupracovat se všemi, kteří mají k této zemi hluboký vztah - naše monarchistické přesvědčení v tom není žádnou překážkou.

  • 1